Nejteplejší rok? Dopady emisí jsou markantní, lidský faktor začne převažovat, varuje klimatolog
Svět i Evropa zažily nejteplejší léto od začátku měření. V posledních třech měsících jsme zaznamenali celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii i nejteplejší letní období. To zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách. „Myslím si, že se nám klimatickou změnu nepodaří dostat pod kontrolu rychle,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál klimatolog Miroslav Trnka.
Česko má za sebou další ze série horkých dní. Opět padaly teplotní rekordy. Dosavadní maximum pro 5. září překonalo nebo vyrovnalo 74 ze 170 stanic, které fungují alespoň 30 let. I pro nás tedy platí všechny varující poznatky o klimatické změně tak, jak je zveřejnila Evropská meteorologická služba?
Ano, a platí dlouho. A výzkumy – našeho Ústavu výzkumu globální změny, kolegů Ústavu fyziky atmosféry Masarykovy univerzity, Českého hydrometeorologického ústavu – všechny nezávisle na sobě nebo ve spolupráci potvrzují to samé už poslední dvě desítky let.
Bohužel teď emise člověkem způsobené jsou tak vysoké a ty dopady začínají být tak markantní, že se blížíme k době, kdy lidský faktor začíná mírně převažovat, poukazuje na vlivy oteplování planety Miroslav Trnka
Dají se shrnout hlavní příčiny letošní vlny veder?
Do roku 2024 jsme vstupovali se stále ještě běžícím jevem El Niño, který obecně otepluje velkou část jižního Tichého oceánu, a to výrazně „doplňuje“ teplotu do atmosféry a zvyšuje nad rámec obvyklé teploty globální teplotu.
Nicméně predikce, které se postupně naplňují, říkaly, že El Niño bude letos slábnout. Ale zdá se, že ten efekt slábnoucího El Niña, který měl vést k poklesu teplot pod hodnoty roku 2023, se zatím ještě zcela neprojevil. Takže souhlasím s kolegy z Copernicu, že dost možná bude rok 2024 rekordním rokem po roce 2023 – je potřeba říct, že předchozí rekordní rok byl ten minulý, co se týče globálních teplot.
A vezmeme-li to v celku, je to souběh běžící klimatické změny a přirozené variability, mezi něž patří i oscilace jako je El Niño. Myslím si, že řada klimatologů nepředpokládala, že rok 2024 bude v srpnu atakovat předchozí rekordy. Klimatologicky pro to neměly být úplně vhodné podmínky tím, že sláblo El Niño. To je na té současné zprávě poměrně překvapivé.
Od jevu nazývaného La Niña se čeká, že by mohl podnebí alespoň mírně ochladit. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Nebo ano?
Celou tu oscilaci El Niño–La Niña si můžeme představit jako pohyb kyvadla. Teď jsme někde v nějaké neutrální fázi, to znamená, že hned po El Niño nenastává La Niña, takže ten chladící efekt, kdy je teplo naopak pumpováno z atmosféry do oceánů, se projeví o něco později.
Extrémní vedra letos zlomila 19 národních teplotních rekordů. ‚Vymykají se normálu,‘ míní klimatolog
Číst článek
To, co mně přijde opravdu trochu překvapivé, je to, že přestože El Niño slábne, ta samotná cirkulace, tak se to na teplotě neprojevilo tak, jak klimatologové předpokládali. Proč tomu tak je, to budeme vědět po detailnější analýze dat. Nicméně významným faktorem je tady nepochybně probíhající klimatická změna. To se v podstatě nedá oddiskutovat.
Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým nebezpečím požáru. Jak výrazné je letošní sucho? Jak citelně dopadá na krajinu?
V českých zemích je to specifické v tom, že jsme měli sice druhé nejteplejší léto v historii, minimálně na Moravě, a třetí nejteplejší v Čechách, podle měření v Brně a v Klementinu v Praze, nicméně první významná opravdu suchá epizoda letošního léta se odehrává na samém konci, to znamená na konci srpna a začátku září.
Pozorujeme i výrazné vysychání krajiny a zejména vegetace, která tam zůstává po relativně produktivní sezoně. Takže bylinné patro je poměrně silné, a teď kvůli vysokým teplotám a nedostatku vláhy rychle schne, a k tomu přichází období „požárně příznivého počasí“, které v některých částech České republiky, zejména na jižní Moravě, zdá se, bude trvat nejméně do neděle. To je relativně nezvyklé pro počátek září, abychom měli takto příznivé podmínky pro vznik a šíření požárů.
„Moře je stále relativně velmi teplé, takže je dobrá šance na to, že letošní rok bude buď těsně druhý nejteplejší rok, anebo těsně první nejteplejší rok.“
Vyplývají i z citovaných údajů služby Copernicus nějaké výhledy do dalších měsíců?
Vyplývají minimálně v tom ohledu, že globální klimatický systém může vykazovat významné dramatické změny z měsíce na měsíc, ale není to úplně jeho typická vlastnost a vždycky potřebuje nějaký vnější impulz – může to být sopečná erupce, nějaká náhlá změna... Ale v tom globálním pohledu z měsíce na měsíc nelze očekávat, že by se dostavil faktor, který dramaticky sníží ten letošní rekordní průběh.
Můžeme se na konci roku dostat řekněme pod hodnoty měsíčních průměrů roku 2023, ale moře je stále relativně velmi teplé, takže bych se shodoval s odhadem Copernicu, že je poměrně dobrá šance na to, že letošní rok bude buď těsně druhý nejteplejší rok, anebo těsně první nejteplejší rok.
Je pravděpodobné, že velmi podobný rozhovor o rekordních teplotách a suchu bychom mohli vést i za rok touto dobou?
Myslím si, že se nám klimatická změna, nebo její příčiny, nepodaří dostat pod kontrolu rychle. Netroufám si říct, jestli to bude za rok, protože tak daleko meteorologické předpovědi nesahají. Ale klimatologicky, čistě na základě pravděpodobnosti, je velmi pravděpodobné, že do pěti let takto budeme určitě hovořit.
Je pravda, že byla období, kdy jsme si na rekordní teplé roky museli počkat. To bylo mezi lety 2003 až 2009/2010. Nicméně potom nás zase příroda zásobovala rekordním roky prakticky v ročním odstupu. Vždycky se tam projevuje i faktor přirozené variability. Bohužel teď emise člověkem způsobené jsou tak vysoké a ty dopady začínají být tak markantní, že se blížíme k době, kdy lidský faktor začíná mírně převažovat. Alespoň ta poslední epizoda tomu naznačuje.
