Jungwirth se ve své práci věnuje především molekulové simulaci iontů na vodních rozhraních. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé. Jeho projekty mají společný jmenovatel - ionty a vodu,“ uvedla mluvčí nadace Tereza Kopelentová. S cenou je spojena i finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun.

Černý je spoluzakladatelem programu Science pro nadané studenty. Mladé talenty podporuje také v rámci biologických olympiád. Cenu převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla.

 „Vědecké objevy mají potenciál změnit životy lidí naprosto podstatnou měrou. Já bych všem, kdo se vědě věnují s takovou láskou a zápalem, a možná ještě více těm, kteří se věnují přípravě nových vědců, přál, aby se jim to dařilo dál,“ řekl při předávání ceny Pavel.

 Vědecké objevy přirovnal prezident k cestování krajinou. Někdy prý nenalezne hezké údolí napoprvé, ale napodruhé či potřetí to vyjde. Horizonty vědeckých objevů jsou podle něho nekonečné.

„Za láskou k vědě většiny našich laureátů stojí vždycky klíčová osoba a tou je právě učitel,“ vysvětlila pro Radiožurnál ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková, proč nová kategorie vůbec vznikla.

„Profesor Jan Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení. Jeho krédo je, že chce, aby všichni studenti studium dokončili a na té cestě byli neustále zvídaví,“ uvedla. Černý získal finanční prémii 500 000 korun.

Pocit cestování v čase

Ceny pro nadějné vědce byly rozděleny do sedmi oblastí: biologie, matematiky, počítačové vědy, společenských věd, chemie, fyziky a medicíny. Každý z oceněných získal rovněž 500 000 korun na podporu další práce.

Za biologii získala cenu Klára Hlouchová. Zabývá se výzkumem evoluce proteinů. Její objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. Ocenění za matematiku převzal Jan Volec, který úspěšně řeší složité matematické problémy.

Jan Křetínský vyvíjí matematické nástroje pro kontrolu robotů a neuronových sítí. Je expertem na bezpečnost programových systémů. Vědecká rada ho ocenila v kategorii počítačových věd.

Historik a filozof Ota Pavlíček vede digitální projekty, díky nimž mohou mít uživatelé pocit, že cestují v čase. Za svou práci získal cenu v oblasti společenských věd. V kategorii chemie bodoval Tomáš Pluskal. Propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv.

Vývoji nových materiálů a výzkumu v diagnostice se věnuje Petr Šulc. Vytvořil průlomový nástroj oxDNA pro modelování nukleových kyselin. Vědecká rada mu proto udělila cenu za fyziku.

Ocenění v sekci medicíny získala Martina Benešová Schäfer. Její práce v jaderné medicíně vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty. Lék nyní pomáhá pacientům po celém světě.

Cenu za propojení vědy a byznysu si odnesl start-up SophoMer, za nímž stojí Jan Plicka a Jiří Moos. Podařilo se jim nahradit živočišnou bílkovinu v diagnostických testech syntetickou látkou. Tím se zlepšuje jejich citlivost, a tedy i kvalita. Jejich odměnou je možnost mentorské spolupráce a propojení s byznysovou komunitou Neuronu.

Nadační fond Neuron vznikl v roce 2010, později se transformoval na nadaci. Českým vědcům už rozdal 140 milionů korun.

Kromě udílení cen nadace pořádá studentské stáže na zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu. Díky tomu se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré peníze na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů.

kne, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít