Září budou tropická jako července. Školní budovy nejsou na horka připravené, poukazuje bioklimatolog
S 31 tropickými dny patří letošní rok mezi nejteplejší, i v září setrvává v teplotách nad 30 stupňů. „Jak jsme s vysokými teplotami počítali v červenci a zčásti v srpnu, tak se bohužel přesunou i do září, s úplně konkrétními dopady, protože začnou ovlivňovat třeba i běžný školní rok. Naše školní budovy nejsou připravené,“ říká Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
O kolik tropických dní víc jsme letos v Česku zažili oproti dřívějšímu normálu?
Tropické dny jsou poměrně specifické tím, že se bavíme o tropickém, i když maximální teplota překročí 30 °C, takže v tom celorepublikovém průměru obvykle těch dnů nemáme příliš mnoho, ale jsou oblasti, jako je jižní Morava, ale třeba i pražská kotlina, střední Čechy, které těch dnů můžou mít i několik desítek do roka.
Pokračující horko stresuje rostliny, zvířata i člověka. Musíme zvyšovat odolnost infrastruktury vůči výkyvům a snižovat emise, říká bioklimatolog Miroslav Trnka
To, co se děje v posledních letech, je, že oproti třeba 60. letům, kdy průměrný počet takových dní třeba na jižní Moravě byl sedm, tak v posledních deseti letech jižní Morava, konkrétně třeba Brno, takových dnů mívá v průměru dvacet. Ale za těch nejteplejších let, to byl třeba rok 2015, bylo těch dnů 37.
A letošní rok se svými zatím 31 dny patří mezi třetí čtvrtý nejhorší rok. Ale s těmi dny, které teprve přijdou, je pravděpodobné, že to bude druhé místo.
A proč se to děje?
Děje se to proto, že se celkově zvyšuje globální teplota. Ve chvíli, kdy ten indikátor, jako je třeba tropický den, je stanoven jako překročení určité teploty, tak zkrátka pokud máme o něco tepleji, tak je pravděpodobnější, že častěji přesáhneme práh 30 stupňů. To je jedna věc.
A také se nám prodlužuje doba, kdy se můžou ty maximální teploty přehoupnout přes třicítku. Protože to, co je výjimečné na letošní epizodě, je, že přichází v září, kdy takových dnů ani na jižní Moravě nemáme příliš mnoho. A je dost možné, že s počtem tropických dní to bude vlastně rekordní září.
26:01
Meteorolog: Vysoké teploty k létu patří. Kde ale bylo dřív 13 tropických dnů za rok, je jich dnes 37
Číst článek
To, co teď říkáte, vlastně potvrzuje i váš projekt Climrisk, který jste pomohl vyvinout. Podle něj se ještě před 30 lety opravdu v září v Česku tropické dny prakticky nevyskytovaly. Byly naprosto výjimečné a průměru jednou za několik let. Jaký je tedy výhled do budoucnosti? Máme si zvykat na to, že září je další velmi teplý až horký měsíc?
Budeme si muset zvykat na to, že v září se ty vysoké teploty budou moci objevit.
Tak, jak jsme s nimi počítali v červenci a zčásti srpnu, tak se bohužel přesunou i do září s úplně konkrétními dopady, protože to začne ovlivňovat třeba i běžný školní rok, protože naše školní budovy nejsou připravené na to, aby zvládaly takto vysoké teploty po několik dní za sebou.
A co taková pokračující horka podle vás coby bioklimatologa může znamenat například pro zásoby vody, zemědělské plodiny, pro živočišné druhy a přírodu vůbec?
Je to samozřejmě stresový faktor, na který je velká část našich druhů přes ty letní měsíce připravená, ale pokud trvá tak dlouho, tak to není úplně ideální.
3:44
‚Jednoznačný, ale neviditelný.‘ Efekt, kvůli kterému teď zažíváme častá horka, známe už víc než 150 let
Číst článek
Navíc plodiny, které jsou teď na poli, jako je třeba cukrová řepa nebo kukuřice, zrovna ty vysoké teploty nemilují, takže tam může docházet k propadu produktivity.
Velmi rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezonní, a to zvyšuje třeba potenciální riziko požárů vegetace, zejména té jemné, řekněme biomasy, která narostla v letošním roce. Těch faktorů, které vysoká teplota ovlivňuje, je spousta, ale velmi důležité je to, že bohužel vysoká teplota je nebezpečná i pro člověka a samozřejmě hospodářská zvířata.
Česká vláda odkládá schválení strategických dokumentů na proměnu energetiky a na ochranu klimatu. Ekologické organizace ji navíc kritizují, že snížila cíl třeba pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Co je z vašeho pohledu pohledu vědce, bioklimatologa, potřeba udělat v příštích měsících a letech, abychom se v budoucnu v létě lidově řečeno neupekli?
Je potřeba říct, že opatření na ochranu klimatu jsou větší globální souhrn a my musíme udělat svůj díl, abychom měli vůbec morální právo na to očekávat od ostatních, že oni udělají a naplní ten svůj díl odpovědnosti.
Extrémní vedra letos zlomila 19 národních teplotních rekordů. ‚Vymykají se normálu,‘ míní klimatolog
Číst článek
Obecně se v Evropě a Severní Americe bavíme o tom, že musíme snížit naši náročnost, co se týče produkce skleníkových plynů, které zhoršují globální oteplování. A bez toho se nevyhneme tomu, že se budeme potýkat s těmito dny. Bohužel, ani když ta opatření přijmeme relativně rychle, tak se klima okamžitě nezmění.
Je tam určitá setrvačnost, která je poměrně dlouhá a budeme muset kromě snižování emisí ještě přistupovat k tomu, že budeme muset zvyšovat odolnost naší infrastruktury a společnosti vůči těm klimatickým výkyvům, které nás čekají.
