Spasskij se stal desátým světovým mistrem, když v roce 1969 porazil Tigrana Petrosjana. O titul přišel o tři roky později s Američanem Bobbym Fischerem ve slavném zápase, který byl v tehdejším ovzduší studené války interpretován jako vítězství USA nad Sovětským svazem.

Po porážce od Fischera měl Spasskij doma problémy a nemohl se účastnit turnajů v zahraničí, a tak si v roce 1976 vzal za svoji třetí manželku mladou Francouzku ruského původu a opustil natrvalo Sovětský svaz. Svou novou vlast poté reprezentoval na třech šachových olympiádách.

V roce 2012 se z France do Ruska vrátil. „Je to samozřejmě obrovská ztráta pro celý šachový svět,“ řekl k jeho úmrtí výkonný ředitel ruské šachové federace Alexandr Tkačov agentuře RIA. „Boris Vasilevič žil v Moskvě a byl v kontaktu se všemi blízkými. Znal jsem ho jinak než z knih. Vždy bylo zajímavé s ním mluvit. Byl to velmi výborný vypravěč,“ uvedl.

Rodák z Petrohradu získal v 18 letech titul juniorského mistra světa. Později se mu podařilo vyhrát mistrovství Sovětského svazu a v roce 1965 ovládl turnaj kandidátů, což mu umožnilo o rok později bojovat o světový titul. Svoji první šanci však nevyužil, když v Moskvě podlehl obhájci Petrosjanovi. O tři roky později už byl úspěšný.

Několikrát Spasskij zavítal i do Česka. V roce 2006 sehrál v Karlových Varech exhibiční simultánku proti 22 soupeřům a také dvě partie šachu proti tehdejší české ženské jedničce Janě Jackové. O čtyři roky později s dalším exmistrem světa Anatolijem Karpovem otevřel v pražské Galerii DOX výstavu Umění šachu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít