V Česku se ročně k laboratorním účelům využije přes 230 000 zvířat. Testují se na nich léky i potraviny
Sto patnáct milionů - právě tolik zvířat firmy celosvětově využijí každý rok k laboratorním účelům. Vyplývá to z údajů britské organizace Cruelty Free International. V českých laboratořích je ročně použito kolem čtvrt milionu zvířat. Hlavně k testování léků, potravin nebo také při výzkumu léčebných postupů.
V Česku je dnes 85 firem a chovů zvířat určených k laboratorním účelům. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda se k testování využívají hlavně potkani, krysy nebo třeba králíci.
V Česku se ročně k laboratorním účelům využije přes 230 tisíc zvířat. Testují se na nich léky i potraviny. Téma pro Zuzanu Švejdovou
„Jsou tu chovy, které chovají vyloženě laboratorní zvířata. Nejčastěji to bývají hlodavci. Nejvíc pokusů je dnes asi ve vztahu ke schvalování léčiv. Je ale třeba zakázáno provádět pokusy za účelem vývoje zbraní nebo testování kosmetických přípravků,“ říká Semerád pro Radiožurnál.
Podle neziskové organizace Svoboda zvířat se přesto zákaz na některé druhy testů nevztahuje.
„Zákaz se týká jen složek určených pro použití přímo v kosmetice a také se nevztahuje na některé typy testů, a proto může stále v některých případech k testování kosmetiky na zvířatech docházet. Větším problémem je pak testování prostředků pro domácnost - to znamená prostředků na mytí nádobí, pracích prášků, na které se evropský zákaz vůbec nevztahuje,“ dodává předsedkyně organizace Barbora Bartušková Večlová.
Za týrání štěňat půjde muž z Prahy na rok do vězení. Jednomu zlomil nohu, druhé utopil
Číst článek
Za skákajícím králíkem
Při nákupech proto v orientaci pomůžou zákazníkům certifikáty uvedené přímo na obalech zboží.
Je to například certifikát HCS s logem skákajícího králíka. Jde o jediný celosvětově platný certifikát určený kosmetickým firmám, jejichž výrobky nejsou testovány na zvířatech. Právě zájem o certifikaci mezi společnostmi roste. Na svém zboží má logo například česká firma Manufaktura.
„V současné době se pro zkoušení místní snášenlivosti u finálního výrobku, ale i u chemických látek pro kůži a pro oko, využívají takzvané alternativní metody in vitro - to znamená ve zkumavce. Jsou to metody, které mají stejnou vypovídající hodnotu jako kdysi pokusy na zvířatech. Navíc vesměs využívají buněčné linie odvozené od buněk lidského původu,“ popisuje Tereza Růžičková z oddělení vývoje společnosti.
Na začátku letošního roku pak získala certifikát i česká značka ANY Cosmetics nebo slovenský výrobce přírodní kosmetiky Serpens. Podle studie organizace Cruelty Free International má symbol na zboží už více než devět stovek výrobců kosmetiky a čisticích prostředků po celém světě.
Nezisková organizace Animal Eye chce hájit práva zvířat, zřídí i speciální linku
Číst článek
Kolečka a domečky
„Certifikáty neumožňují testování výrobků, ani jednotlivých složek na zvířatech a zahrnují i pravidelné audity, při nichž se sleduje, zda opravdu nedochází k testování na zvířatech. I bez testů na zvířatech jsou výrobky bezpečné, protože firmy používají buď složky otestované v minulosti, nebo používají nové látky otestované pomocí alternativních metod,“ potvrzuje Barbora Bartušková Večlová.
Jde například o počítačové modely, buněčné a tkáňové kultury, mikročipy nebo taky testování přímo na lidských dobrovolnících. Laboratoře se navíc snaží zlepšovat podmínky pro chov zvířat určených k nekomerčnímu testování.
„Podobně jako třeba v chovech hospodářských zvířat se začíná prosazovat i to, aby ta zvířata měla do určité míry obohacené prostředí. Ta zvířata mohou mít k dispozici třeba běhací kolečka nebo domečky. Nelze ale zajistit vše - ať už třeba z hlediska toho prostředí, velikosti sociálních skupin. Chováme ta zvířata tak, aby byla co nejméně stresovaná. Nicméně je to prostředí, které zvyšuje náklady na chov,“ říká Hana Kubová z Fyziologického ústavu Akademie věd.
Europoslanci přesto upozorňují, že testování na zvířatech v kosmetickém průmyslu stále probíhá v 80 procentech zemí. Evropský parlament proto požaduje, aby byly testy globálně zakázány k roku 2023.
