Brněnští vědci začali na 3D tiskárně vyrábět keramické implantáty, které budou sloužit jako zdroj materiálu a lešení pro hojící se kosti. Pomůžou pacientům s poraněnou páteří nebo s rozštěpem patra.
Úspěchem studie bylo, že emoce badatelé dokázali navodit i pozorovat. Mozek účastníků pokusu reagoval jinak, než když šlo o samotné kladné, nebo záporné emoce.
Před necelými dvaceti lety byl spoluzakladatelem experimentální laboratoře, dnes je primářem kardiologického oddělení v nemocnici Na Homolce. Petr Neužil vysvětluje původní myšlenku laboratoře.
Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali přítomnost chudokrevnosti neboli anémie. V plusovém pořadu Laboratoř debatovali antropologové Anna Pankowská a Lukáš Friedl.
Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.
Genová inženýrka Alžběta Ressnerová zkoumá metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka.
V laboratoři školy v centru Prahy v pondělí odpoledne vybuchly po smíchání kyseliny. Jednu dívku látky potřísnily, takže skončila v nemocnici kvůli popáleninám.
„V laboratoři provádíme kvalitativní i kvantitativní analýzu. Jinými slovy – co to je a kolik toho je. Následně to vložíme do karuselu hmotnostního spektrometru,“ vysvětluje expert Václav Martinovský.
„Můžeme říct, že v ČR je patnáctiprocentní nárůst. Ale hlavně chci říct: nemáme tady žádnou invazi. Není důvod k panice,“ říká Terezie Arnoldová ze Státního zdravotního ústavu.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Na Univerzitě Tomáše Bati mají celé Centrum výzkumu obouvání. Na podzim tam má vzniknout další laboratoř, která bude pomáhat lidem se špatnými chodidly.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Vědci během vývoje použili algoritmus umělé inteligence, který byl ze vzorku více než šesti a půl tisíce sloučenin schopný identifikovat antibakteriální molekuly.
„Je to unikátní model, protože prostředí bez bakterií neexistuje nikde na světě, kromě sterilních operačních sálů v nemocnicích nebo specializovaných zařízení,“ tvrdí vedoucí vědeckého týmu..
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z laboratoře ale stále častěji vídají i prediabetes.
„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje odborník.
Nejmodernější virová laboratoř vznikla v areálu ve Vesci, kde vědci budou pracovat například s koronavirem SARS-CoV-2. V laboratoři jsou přísná bezpečnostní opatření.
„FBI má... agenty, specialisty, virology, mikrobiology a tak dále, kteří se zaměřují konkrétně na rizika spojená s biologickými hrozbami, což zahrnuje věci jako nové viry,“ řekl šéf FBI Wray.
Jednoduše řečeno: z jehličí nebo dřevní štěpky musejí laboranti vyrobit plyn a to v obrovském přístroji, který připomíná kotel. Plyn poté dál zpracovávají.
Podle vědců narůstající odolnost mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z největších problémů dnešní medicíny. Pomoci k řešení by mohla i možnost sledovat hladiny antibiotik.