Jedno procento přesného světového času pochází z Česka. Hlídá ho soustava atomových hodin
V noci na neděli u nás začíná platit letní čas. Zatímco hodiny po celé zemi budou posouvat ručičky a číslice, vzor přesného času zůstane beze změny. Takzvaný koordinovaný světový čas je pro všechny stejný a hlídá ho soustava atomových hodin rozmístěných po celém světě. Česko má podle odborníků asi jednoprocentní podíl na přesnosti světového času.
Alexander Kuna z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ukazuje místo, kde je uložený vzor přesného času pro Česko. A nejen pro něj. Pochází odtud asi jedno procento světového přesného času.
„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje Kuna.
I časové údaje se ovšem mohou pohybovat nanejvýš rychlostí světla. Než uletí 300 kilometrů, zpozdí se o tisícinu sekundy. Aby vědci mohli porovnat čas ve dvou laboratořích v různých zemích, pomáhají si přepočtem a signálem z navigačních družic.
„Každá družice má několikery atomové hodiny. Družice vysílá signály a my je přijímáme. Dokážeme si vypočítat zpoždění signálu a určitou odchylku našich hodin od družice. To samé udělá jiná laboratoř. Známe tedy rozdíl našich hodin vůči GPS a hodin v jiné laboratoři vůči GPS. Tyto dvě hodnoty se odečtou a známe přímo odchylku dvou vzdálených hodin na vzdálenost tisíce kilometrů.“
Družice s vlastním atomovým časem jsou poměrně nový vynález. I před jejich nástupem ale bylo možné přenášet přesné časové údaje na dálku.
V noci ze soboty na neděli se posune čas. Na zrušení střídání časů stále není shoda
Číst článek
„Inženýr Ptáček měl světový patent. Bylo to tak, že když byly mezinárodní přenosy v televizi, tak se přesně ví vzdálenost od vysílače a oni mají synchronizační pulzy v těch obrázcích. To se zaměřilo na dvou stanicích a s tím se daly atomové časy i porovnávat,“ vysvětluje Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd.
Když vědci znají přesnou vzdálenost a frekvenci, dovedou dnes seřídit hodiny na dálku s přesností na miliardtiny sekundy. Tak přesný čas ale vlastně zůstává jenom v rámci laboratoře. Kdybychom ho chtěli šířit na rádiem řízené hodiny nebo na internet, přesnost se zhorší. „Středovlnný vysílač má zpoždění vůči velmi krátkým vlnám. Signál , který odcházel, měl přesnost na milisekundy,“ říká Šíma.
Klasické rozhlasové časové znamení je podle odborníků přesné v rámci sekundy, kdežto u digitálních a internetových přenosů se i takzvaný přesný čas může více zpozdit. Záleží totiž na tom, jak ho zpracuje přijímač, počítač nebo telefon.
