Výskyt škulovce v rybách Lipna je vzácný. Zdrojem tasemnice jsou syrové nebo špatně tepelně upravené dravé ryby jako okoun říční a štika obecná. Nemoc u většiny pacientů nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace a je snadno léčitelná.

„Škulovec je obecně taková ikonická tasemnice, která se učí od základních škol. Takže každý ho má v povědomí, je to takový dlouhý červ, který žije ve střevech. Málokdo ho ale viděl a v Česku nemáme případy tohoto onemocnění historicky popsány,“ říká parazitolog z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Roman Kuchta.

Potíže po dvou měsících

K nákaze došlo v říjnu 2023, kdy sedmatřicetiletý muž snědl u nádrže Lipno kaviár ze syrových jiker štiky. Následně se u něj po dvou měsících objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání. Po dvou dalších měsících vyloučil část tasemnice. Lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého a byla zahájena úspěšná léčba.

„Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ autochtonní difylobotriózy v České republice,“ potvrdil Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

„Je to opravdu velmi velmi raritní, protože k infekci může dojít jenom pozřením syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného rybího masa, a to konkrétně pouze z okouna, štiky a ježdíka. Takže to je věc, kterou lidé syrovou nejí. A pokud dojde k tepelné úpravě nebo i hlubokému zmrazení před přípravou pokrmu, tak nehrozí žádné nebezpečí,“ upozorňuje Kuchta.

Parazitolog zároveň dodává, že léčba těchto červů je poměrně jednoduchá. „Existuje přípravek Prazikvantel, který velmi účinně léčí. On má různé komerční názvy a stačí spolknout jednu pilulku a poté parazité vyjdou z těla ven a je po problému,“ podotýká Kuchta.

Původ tasemnice

Jihočeští parazitologové provedli podrobné genetické analýzy, přesto nelze vystopovat, jak se parazit do Lipna dostal. Vyskytuje se vzácně v několika ohniscích, mezi které patří alpská jezera v severní Itálii, Francii a Švýcarsku, a zejména v několika oblastech Ruska.

„Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami. Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ říká parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.

Škulovec široký je střevní tasemnice a může mít až několik metrů. Její životní cyklus zahrnuje dva mezihostitele. Poté se definitivním hostitelem stává člověk, který se nakazí pouze pozřením tepelně nedostatečně upravených nebo syrových ryb či rybích pokrmů, především okouna říčního a štiky obecné. Nakazit se mohou i zvířata jako psi, kočky nebo lišky.

eba, edr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít