Acinetobacter baumannii je bakterie, kterou Světová zdravotnická organizace zařadila mezi ty, které představují největší hrozbu pro lidské zdraví. Má zabudovanou schopnost nacházet nové způsoby, jak odolávat léčbě, a předává ji i jiným bakteriím pomocí svého genetického materiálu.

A právě s touto bakterií si poradí antibiotikum vyvinuté za pomoci počítače. Vědci během vývoje použili algoritmus umělé inteligence, který byl ze vzorku více než šesti a půl tisíce sloučenin schopný identifikovat antibakteriální molekuly. Výsledkem bylo odhalení devíti potenciálních antibiotik. 

Výzkum nových antibiotik je velmi nákladný, časově náročný a často neúspěšný, vývoj může trvat deset až patnáct let a vyjít až na 22 miliard korun. Bez nových antibiotik se ale lidstvo neobejde, jelikož si proti nim bakterie budují imunitu. Využití umělé inteligence tak může usnadnit cestu k vývoji těchto léčiv.

Kromě toho podle odborníků dokáže využití umělé inteligence v laboratořích rychle a efektivně nahradit práci několika lidí. Zatímco lidé testují látky manuálně, počítač reakce pouze nasimuluje, čímž umožňuje větší šance na objevení nových antibakteriálních molekul.

Zároveň tak dává šanci malým společnostem vyrovnat se těm větším na trhu, jelikož snižuje počet nutných zaměstnanců a náklady.

Jakub Lucký, krp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít