Pobřežní druhy přežívají díky plastům uprostřed oceánu. V odpadkové skvrně se rozšířil ekosystém
Obrovská skvrna odpadků, převážně plastových, které se pomalu rozpadají na menší kousky, vytvářejí mikroplasty a dostávají se i do organismů živočichů i lidí. I tohle představuje Velká tichomořská odpadková skvrna, která ztělesňuje v posledních letech hojně diskutovaný problém zamořování planety plastovým odpadem. Vědci aktuálně vysledovali, že je tak velká a stálá, že se v ní rozšířil pobřežní ekosystém.
Velká tichomořská odpadková skvrna je místo v Tichém oceánu mezi americkou Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde je vyšší koncentrace lidmi vytvořených odpadků.
Ty se tam hromadí kvůli cyklu mořských proudů, které plynou po okrajích severní části oceánu po směru hodinových ručiček a odpad tak uvězňují uprostřed.
Častou chybnou představou je považovat skvrnu za jakýsi „ostrov odpadků“. Jak pro CNN řekl šéf neziskové organizace The Ocean Cleanup Matthias Egger – když tam člověk je, vidí hlavně dokonale modrý oceán. Postupně si ale uvědomí, že nachází víc a víc odpadků.
Oceány obsahují dva miliony tun mikroplastů. Studie poukazuje na prudký nárůst od roku 2005
Číst článek
Podle organizace je tam asi bilion a 800 miliard kusů plastu, tedy asi 80 tisíc tun. Udává se, že má skvrna rozlohu milion a 600 tisíc čtverečních kilometrů – to je asi rozloha Íránu nebo víc než 20 Českých republik.
Většina odpadu přitom pochází z rybářského průmyslu. 10 až 20 procent plastů ve skvrně se přisuzuje odpadu odnesenému tsunami v Japonsku v roce 2011. Hodně odpadků je ale také z Číny a Jižní Koreje.
Náhrada za pevninu
Přestože to není souvislý ostrov odpadků, je ho tam dostatek na to, aby některým živočichům dokázal nahradit pevninu.
Televize CNN upozornila na studii z odborného časopisu Nature Ecology & Evolution, ve které tým vědců popsal, že desítky pobřežních druhů s odpadky přežívá a reprodukuje se v otevřeném oceánu, a to třeba včetně malých krabů nebo sasanek.
Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží maximálně za pár let, plasty zůstávají a živočichové tak mají ve volném oceánu příležitost na plastu přežít a rozmnožovat se.
Vědci v prohledaných odpadcích našli druhy, které jinak v otevřeném oceánu nejsou. Na víc než stovce kusů plastů bylo skoro 50 druhů a 80 procent z toho žije normálně na pobřeží.
Podle vedoucí studie Linsey Haram se často pobřežní a oceánské druhy vzájemně ovlivňovaly, soupeřily spolu o místo, ale i o potravu, a zřejmě se pojídaly navzájem. Vědci přesně nevědí, jaké mohou mít noví obyvatelé na ekosystém uprostřed oceánu dopady.
A vědci toho nevědí víc: Není ani jasné, jak se pobřežní druhy vlastně tak daleko od pobřeží dostaly.
Mohlo to být třeba tak, že se držely nějakého kusu plastu, přežívaly na něm a svezly se s ním od pobřeží stovky a stovky kilometrů daleko.
Ale možná dokázaly kolonizovat nové plastové objekty až poté, co se ve volném oceánu objevily.
