Archeolog zjistil, že akvadukt ve Valencii měřil skoro sto kilometrů. Nálezy skládal jako puzzle
Ve východošpanělském regionu Valencie jsou pozůstatky nejdelšího římského akvaduktu na Pyrenejském poloostrově. S téměř sto kilometry délky byl zároveň šestým nejdelším v celé Římské říši, informovala španělská média.
O existenci akvaduktu Peňa Cortada se vědělo už dříve, dosud se ale experti domnívali, že měřil jen 28,6 kilometru.
Španělský archeolog a architekt Miquel Martí Maties tomu ale nevěřil a od roku 2001 začal pátrat na obou koncích dosud známé stavby. Své nálezy skládal jako puzzle, až zjistil, že akvadukt měl celkem 98,6 kilometru.
Výjimečný objev, jásají archeologové. Při stavbě metra našli v Římě akvadukt starý přes 2300 let
Číst článek
Valencijský akvadukt začínal u obce Tuéjar a vedl až do centra města Valencie, které leží na pobřeží Středozemního moře. Svou délkou tak překonal například i Eifelský akvadukt na území nynějšího Německa, který měřil 95 kilometrů a přiváděl vodu do Kolína nad Rýnem. Kratší byl i akvadukt Aqua Marcia, který byl přitom s délkou 91 kilometrů nejdelším z akvaduktů zásobujících město Řím.
Za nejdelší akvadukt v Římské říše je považován konstantinopolský akvadukt, který měřil přes 250 kilometrů a zásoboval město Konstantinopol (dnešní Istanbul).
S pádem Římské říše a příchodem nových dobyvatelů Pyrenejského poloostrova se i valencijský akvadukt začal měnit a dělit. V současnosti se dají nalézt jeho pozůstatky na asi 60 kilometrech.
