Strana Herberta Kickla v září poprvé zvítězila ve volbách do Národní rady, ale nenašla případné koaliční partnery pro zformování nové vlády. Předběžná jednání spolu nyní vedou lidovci (ÖVP) stávajícího kancléře Karla Nehammera, sociální demokraté (SPÖ) a liberálové (NEOS).

Žádost protikorupční prokuratury o zbavení Kickla imunity se podle informací magazínu profil objevila v Rosenkranzově poštovní přihrádce minulý týden ve středu.

Kickl čelí po výpovědi lidoveckého poslance Andrease Hangera z 26. července podezření, že se při svém vystoupení před parlamentním vyšetřovacím výborem 11. dubna několikrát dopustil nepravdivé výpovědi, mimo jiné k aféře kolem reklamní agentury Ideenschmiede, obchodům s inzeráty a ke vztahu s bývalým poslancem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem v době, kdy byl Kickl ministrem vnitra.

Žádostí o vydání Kickla se mají rakouští poslanci zabývat příští týden. FPÖ vydání svého šéfa odmítá a v prohlášení uvedla, že Kickl se křivého svědectví nedopustil. „Pozvání Herberta Kickla do vyšetřovacího výboru byl politický manévr s cílem Herberta Kickla osobně a FPÖ jako celek poškodit,“ uvedl v písemném stanovisku poslanecký klub FPÖ.

Prokuratura už v dubnu zahájila vyšetřování několika bývalých členů vlády podezřelých ze zneužití veřejných prostředků k zadávání reklam výměnou za mediální přízeň.

Na konci roku 2021 skandál kolem zneužívání médií k politickému prospěchu dostihl i tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze a jeho spolupracovníky kvůli podezření, že používali veřejné prostředky k financování průzkumů, které měly vylepšit Kurzovu image.

V jiné aféře soud letos v únoru Kurze uznal vinným z křivé výpovědi v parlamentním vyšetřovacím výboru, kde v roce 2020 snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG, a odsoudil ho k osmiměsíčnímu vězení s podmínkou. Kurz se proti rozsudku odvolal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít