‚Obrovský respekt všem dárcům.‘ Díky Oční tkáňové bance se každý rok vrátí zrak stovkám pacientů
Transplantace oční rohovky je potřeba v případě, kdy se rohovka zkalí nebo změní svůj tvar, někdy ale také po úrazech oka. Ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech v Praze rohovky transplantují několikrát do týdne a ročně tak zachrání zrak stovkám lidí. Všechno začíná odběrem dárcovské tkáně. Ve vinohradské nemocnici se nachází i největší oční tkáňová banka v Česku, která ročně zpracuje na pět set očních rohovek.
S vedoucí lékařkou Oční tkáňové banky Magdou Netukovou stojíme před lednicí, ve které se chladí rohovky připravené k transplantaci. Jsou uložené v roztoku ve speciálních pouzdrech, jakýchsi komůrkách.
„Každé ráno kontaktujeme soudní lékaře nebo patology, zda se nevyskytl nějaký vhodný dárce. Pokud ano, náš tým vyjíždí na konkrétní patologii anebo také na operační sály, pokud se jedná o dárkyně a dárce orgánů, a provede vlastní odběr rohovky,“ popisuje.
Ještě předtím si zdravotnický personál zjišťuje, jestli dárci nejsou v registru lidí, kteří s odběrem orgánů a tkání nesouhlasí. Odběr musejí zdravotníci provést do 24 hodin od úmrtí. Banka odebírá rohovky od lidí ve věku 18 až 80 let.
„Rohovka má velký potenciál přežít vlastního dárce. Jsou případy, kdy rohovka od staršího dárce byla transplantována mladému člověku a dožila s ním mnoho desítek let,“ poznamenává Magda Netuková.
Endotelová transplantace
O tom, jestli je odebraná tkáň vhodná k transplantaci, se rozhoduje ve vedlejší místnosti. Tady jsou přístroje, na kterých se rohovky před transplantací vyšetřují.
„Máme zde přístroj, který se jmenuje endotelový spekulární mikroskop, určený přímo a pouze pro oční banky. Ten nám pomůže vyšetřit endotel rohovky, což je nejdůležitější vrstva rohovky při vlastní transplantaci,“ vysvětluje lékařka.
Máme před sebou rohovku v narůžovělém roztoku připravenou pro čistě endotelovou transplantaci. „V čistých prostorách jsem manuálně oddělila endotel od zbytku rohovky a při operaci se z ní použije pouze tato tenká vrstva buněk,“ popisuje Magda Netuková, zatímco její kolegyně tkáň ještě před zákrokem kontroluje.
Vkládá vaničku s rohovkou do zrcadlového mikroskopu propojeného s monitorem počítače, kde se zobrazuje struktura tkáně. „Endotel vypadá jako medové plásty,“ říká laborantka Marie Majerová. „Vyfotím čtyři obrázky a pak musím udělat myší doprostřed buňky 80 teček, aby mikroskop dotaz dobře vyhodnotil,“ přibližuje svoji práci.
Nenahraditelný materiál
O tom, jestli bude možné rohovku pro transplantaci využít, rozhoduje mimo jiné i počet endotelových buněk na milimetr čtvereční.
5:54
Nástroje umělé inteligence podporují rozhodnutí lékaře. Jsou jeho pomocníkem, popisuje neurolog
Číst článek
Rohovková tkáň se vyšetřuje také na štěrbinové lampě, kde se studuje její povrch, jestli není poškozený. I tady vznikají kontrolní snímky, které potom laborantka konzultuje s lékařkou. Ta vyhodnocuje jednotlivé vrstvy rohovky a stanoví, jestli je vhodná pro transplantaci.
„Mám to štěstí, že vidím nejen práci v tkáňové bance, ale i výsledky u lidí, kterým opravdu vracíme zrak, zachraňujeme oči. A ten pocit je neskutečný. Obrovský respekt ke všem dárcům,“ vyjadřuje vděčnost Magda Netuková a zdůrazňuje, že práce tkáňové banky je zcela nenahraditelná. „Neexistuje žádný jiný materiál, který by se dal použít kromě dárcovské rohovky,“ dodává lékařka.
Až 20 % z přibližně 500 rohovek, které zdravotníci v oční tkáňové bance ročně zpracovávají, se po následných vyšetřeních nakonec vyřadí.
Jak probíhá transplantace rohovky přímo na operačním sále? Poslechněte si celý Magazín Experiment.
