Před 30 lety se rozezněly sirény a začala generální stávka. Zapojily se do ní tři čtvrtiny Čechoslováků
Přesně před 30 lety, tedy 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala tak generální stávka. Mezi polednem a 14. hodinou přerušily provoz úřady, podniky i továrny po celé republice. Tam, kde provoz přerušit nemohli, vyjádřili alespoň manifestačně solidaritu. Třeba tím, že si na oblečení připnuli trikoloru v národních barvách.
Stávku, které se zúčastnily tři čtvrtiny všech Čechoslováků, ohlásil v pravé poledne na mnoha místech zvuk sirén.
Je to právě 30 let od chvíle, kdy Československo zasáhla generální stávka - manifestace proti komunistickému režimu. Více si poslechněte v reportáži od Veroniky Šírové
„Jmenuji se Josef Judas, jsem z mládežnického kolektivu ze závodu VOKD. Chtěl bych celému národu říct, že hornická Ostrava a ocelové srdce republiky je s národem,“ zaznělo 27. listopadu 1989.
Ovšem ten den neprotestovali pouze horníci v Ostravě. Po poledni stávkující zaplnili náměstí po celé republice. Část lidí místo do práce dorazila demonstrovat na Václavské náměstí.
„Václavské náměstí, dvanáct hodin a deset minut. Těžko odhadnout, kolik lidí se dnes sešlo. I v tuto chvíli sem proudí další zástupy, zaplněny jsou i přilehlé ulice, pokud dohlédneme. Lidská řeka se od sochy svatého Václava rozlila až hluboko pod Můstek. Hesla na transparentech nám ukazují, odkud všichni přišli podpořit základní požadavky studentů a Občanského fóra. Jako třeba podniky z Dukov, Rudý Letov,“ zaznělo v reportáži Československého rozhlasu od reportérů Jany Havligerové a Stanislava Bendy dne 27. listopadu 1989.
2:18
OBRAZEM: Po roce 1989 nebylo jasné, jak se k situaci postaví dělníci v Ostravě. Lidé se báli uvěznění
Číst článek
Protestujících bylo na Václavském náměstí 300 tisíc. „To, co se tady děje, na to se těším celý život. Celý život jsem se těšil a už jsem přestával doufat, že se něčeho takového dočkám,“ uvedl před třiceti lety jeden z protestujících, dělník Miloš Pařez, který do Prahy přijel se svými kolegy z Kolína.
Dvě hlavní hesla
Stávka měla dvě hlavní hesla: „Konec vlády jedné strany“ a „Svobodné volby“. Poprvé tak zazněl veřejný požadavek na zrušení vedoucí úlohy KSČ. Protestující zároveň požadovali to, aby se vyšetřil nedávný zásah proti lidem na Národní třídě.
Stávka byla mohutná. V Praze nejezdilo metro a zavřené byly i obchody, včetně například samoobsluhy na Michelské ulici.
„Měli jsme poradu se zaměstnanci. Většina se jich vyjádřila tak, že jdou do stávky, a tak chtějí ve 12 hodin zavřít,“ oznámil tehdy vedoucí samoobsluhy.
Tou dobou ale stále pracovala Státní bezpečnost a od rána se snažila veřejné mínění zvrátit a zdiskreditovat předáky Občanského fóra.
‚Zadání diskreditovat‘
„Automobily rozvážely po Praze dezinformační letáky a takové ty stručné informace, kdo je Václav Havel, kde byly samé nepravdy. Je vidět, že státní bezpečnost stále pracovala na plné obrátky a ještě pořád měla zadání diskreditovat Občanské hnutí,“ popsal tehdejší situaci historik Jiří Suk.
‚Proč nevysíláme z Letné?‘ Dosud nezveřejněné video ukazuje souboje během revoluce uvnitř rozhlasu
Číst článek
Generální stávka měla ovšem úspěch. Ještě ten den večer se posluchači rozhlasových novin dozvěděli, že si budou moct v knihovnách půjčit do té doby zakázané knížky.
„České ministerstvo kultury oznámilo, že rozhodnutím ministra se s okamžitou platností ve fondech knihoven jednotné soustavy uvolňuje zbývající část veřejnosti dosud nepřístupné literatury,“ zaznělo přesně před třiceti lety.
Poměry se pak dále uvolňovaly. Federální shromáždění o dva dny později schválilo změnu Ústavy. Byla zrušena vedoucí úloha KSČ a marxismus-leninismus oficiálně přestal být státní ideologií. Dne 10. prosince vznikla nová vláda, která měla za úkol připravit první svobodné volby. K těm lidé přišli poprvé v červnu roku 1990.
