Ve věku 87 let zemřel v pátek 20. září významný hematolog a onkolog, pedagog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Pavel Klener. Působil jako první ministr zdravotnictví po roce 1989.
Přátelství Martina Velíška s Miroslavem Wanekem, stejně jako osud Už jsme doma od poloviny 80. let, kdy se Wanek ke skupině přidal, mapuje dokument Rozsviť světlo, ať je vidět.
Jedna z nejvýraznějších postav československého disentu zemřela ve věku 89 let. Byla mezi prvními signatáři Charty 77, spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a Občanské fórum.
Zásah proti demonstrantům na Národní třídě si vyžádal téměř 600 zraněných. Tehdy nově vzniklé Občanské fórum téměř okamžitě spustilo rozsáhlé vyšetřování s rozpačitými výsledky.
Dva dny poté, co policie surově zasáhla proti studentům na Národní třídě, vzniklo v pražském Činoherním klubu Občanské fórum. To se stalo prostředníkem mezi komunistickou mocí a veřejností.
Teprve když sovětský vůdce Gorbačov dal najevo, že se nadále nebude vměšovat do vnitřních záležitostí států začleněných do sovětského bloku, svitla naděje na změnu a demonstrantů začalo přibývat.
Jeho cesta do čela svobodného demokratického státu nebyla snadná. Komunistický režim ho opakovaně stíhal a posílal do vězení, naposledy v lednu 1989 při Palachově týdnu.
Společně s bratrem Václavem patřil během revolučních dnů 1989 k zakladatelům Občanského fóra. Ivan Havel působil v akademické sféře, publikoval, byl šéfredaktorem přírodovědeckého časopisu Vesmír.
Zdeněk Jičínský byl odborník na teorii státu a práva. Podílel se na přípravě první socialistické ústavy. Později byl z KSČ vyhozen a patřil k prvním signatářům Charty 77.
Já vzpomínám na to hezké, co jsme prožívali, a za to ti moc moc děkuju. I za tvé přání, rád ho přijímám,“ poděkoval za přání český rozhlasový pohádkář Karel Weinlich.
Pavel Klener, hematoonkolog a onkolog, je nositelem mnoha ocenění, včetně státního vyznamenání medaile Za zásluhy o stát II. stupně v oblasti vědy. Lékařem je téměř 60 let.
Havlík na počátku 90. let patřil k zakladatelům ODS a vedl kampaň Václava Klause. Později ze strany odešel. O dnešní občanské demokracii soudí, že jí chybí přesvědčivost.
Advent je doba ztišení, dnes se ale i v církvi pořád někam pospíchá a něco se organizuje, říká biskup Malý v pořadu Aleny Zárybnické. Vzpomíná také na sametovou revoluci a Václava Havla.
Kdy a jak Československý rozhlas přestal být hlásnou troubou KSČ? Osobní svědectví komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana o tom, jak pomalu v listopadu 1989 pukaly ledy.
Jaké jsou osobní vzpomínky komentátorů na 17. listopad 1989? Co pro ně tento svátek znamená dnes? Poslechněte si celou diskusi u kulatého stolu Názorů a argumentů.
Ještě dlouho to navenek vypadalo, že se v závodech nic neděje, což nebyla pravda. Ostravská huť se definitivně jako celek připojila k revolučním událostem až 2. prosince
„Václav Havel měl představu, že to bude spolupráce, která bude upevňovat evropskou integritu. Kdyby tušil, co se z toho stane, tak by se obrátil v hrobě,“ uzavírá Michael Kocáb.
Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se stal někdejší disident a diplomat Martin Palouš. Senát ho ve středu vybral v tajných volbách z pěti kandidátů.
Původně byl pedagogem, ale krátce po sametové revoluci ho zlákala politika. Nejprve Petr Havlík působil jako mluvčí Občanského fóra, později stál u zrodu ODS, nakonec založil stranu Občané.cz.
Občanské fórum zvítězilo v českých zemích v prvních svobodných volbách po sametové revoluci. Hnutí, které vzniklo v revolučních dnech roku 1989 a sehrálo rozhodující roli při pádu komunistického režimu, se rozpadlo právě před pětadvaceti lety.
V Moldavsku pokračují občanské protesty proti vládě, oligarchům a korupci. Moldavská opozice - pravicová, liberální i levicová - odložila stranické vlajky a svolala Občanské fórum aktivistů, politiků i nevládních organizací.
Volební účast v roce 1990 přesáhla 95 procent. Zelení dostali více hlasů než sociální demokraté, Moravu ovládlo Hnutí za samosprávnou demokracii, které usilovalo o vytvoření do značné míry samostatné spolkové země. Jak první svobodné volby dopadly u vás? A jak se politická mapa České republiky překreslovala v následujících letech a desetiletích?
Ne všude se Občanské fórum po listopadu 1989 úspěšně uchytilo. Zatímco v Praze mu v prvních svobodných volbách dalo hlas 64 procent voličů, ve Vyškově to bylo jen 28 procent. V několika jihomoravských okresech včetně Brna navíc skončilo až druhé. Podívejte se, jak dopadlo u vás.