Kdyby Putin pohltil ukrajinskou armádu, dojel by až na hranice Varšavské smlouvy, varuje analytik
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Spojené státy americké a jednal o svém plánu na vítězství jak s prezidentem Joem Bidenem, tak s kandidáty Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. „Pokud se Zelenskyj nedostal k jasnému diplomatickému úspěchu, pokud nemá černé na bílém, že se může bránit alespoň v té míře, jak na něj Vladimir Putin útočí, tak je to určitě dobrá zpráva pro Putina,“ hodnotí v Osobnosti Plus analytik Vladimír Votápek.
„Postup amerických politiků pro mě není ani srozumitelný, ani jasný a už vůbec ne pochopitelný. Škodí celé části planety, která se chce držet práva a principů civilizace. Podlamuje ji, nebo minimálně nahrává silám chaosu,“ říká Votápek s tím, že rozpačitý je i přístup evropských státníků.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus. Ptá se Barbora Tachecí.
Podpora Ukrajiny by podle něj neměla být závislá na politických názorech, naopak by měla spojovat i opačné tábory. Mezinárodní spolupráci přitom přirovnává k renovaci domu – pokud ho neopečováváme, chátrá. Obdobně se nyní rozpadá i světový pořádek. „Ztrácíme měsíc za měsícem a světoví chuligáni sílí,“ kritizuje.
Nejslabší stránkou Ruska? Putin
Samotnému Rusku se ale nedaří špatně. „Rusko trpí mnohem méně než Ukrajina. A když už, tak rozhodně netrpí oligarchická vrstva, která v Rusku vládne,“ popisuje Votápek. „Jsou statistiky, které říkají, že ruští oligarchové během války zbohatli. Jim se vůbec nic neděje, tak proč by Putina neměli podporovat?“
Pravda je na naší straně. Dosáhneme všech stanovených cílů, řekl Putin při výročí anexe
Číst článek
Proto také nevyšly odhady, že se Putina zbaví nespokojení oligarchové. Každý, kdo má v Rusku své podnikání, se totiž bojí veřejně vystoupit. A hlasy emigrantů nejsou natolik silné, aby mohly cokoliv ovlivnit.
Nejslabším článkem ruského autoritářského režimu je tak aktuálně Putin sám.
„Každý diktátorský režim má nejslabší stránku ve fyziologii svého vůdce, protože ten dřív, nebo později odejde. A režim je na výměnu vedoucí hlavy systémově nepřipraven,“ vysvětluje Votápek a dodává, že podobné krize často vedou k demokratizaci.
Kromě věku a zdravotního stavu ale Putinovi hrozí i reputační problémy. Třeba kdyby vyhlásil celonárodní mobilizaci a zahájil hromadné nábory do armády. Anebo kdyby výrazně zlevnila ropa.
„Saúdský korunní princ oznámil, že hodlá snížit cenu ropy, aby z trhu vytlačil menší exportéry. To dává naději, že by se mohl snížit export ruské ropy. A to by byl velmi silný faktor, který by mohl zamávat s Putinovou pozicí,“ domnívá se Votápek. „Jakmile by mu došly peníze a oligarchie by na vlastní kůži pocítila důsledky války, pak bychom hráli úplně jinou hru.“
Rusové v několika vlnách útočili na Kyjev. Všechny drony údajně sestřelila protivzdušná obrana
Číst článek
Držíme Ukrajině ruku za zády
Pesimistickou vizí ve vývoji války na Ukrajině je varianta, že by Rusko ještě posílilo a zaútočilo na země Severoatlantické aliance.
„Pokud by se Putinovi podařilo ovládnout a pohltit Ukrajinu, bude mít pod kontrolou dvě nejostřílenější armády na evropském kontinentu. Takže by klidně dojeli až na hranici Varšavské smlouvy a nikdo by je neměl jak zastavit,“ konstatuje.
„Celá Putinova politika je o tom, že zastrašuje Západ,“ uzavírá Votápek. „My částečně pomáháme Ukrajině a částečně jí držíme jednu ruku za zády a říkáme, že nesmí bombardovat něco, co je dál v Rusku, nesmí použít tuhle zbraň a tuhle zbraň. A pak se divíme, že Ukrajinci nevyhrávají.“
Jak nebezpečná je osa Rusko–Čína–Írán? A je podle Votápka v Rusku možné nastolit demokracii? Dozvíte se v záznamu celého dílu pořadu Osobnost Plus výše.
