USA chtějí, aby konflikt neeskaloval. Evropa ale potřebuje Rusko porazit a odstrašit, říká politolog
Americké prezidentské volby se blíží. V těch se 5. listopadu utkají Donald Trump a Kamala Harrisová. „Otázkou je, jestli se Evropa děsí toho, že Donald Trump bude opět prezidentem. Nebo spíš toho, že se od jeho prvního prezidentství nepoučila a bude znovu váhat nad tím, jaká je její dlouhodobá bezpečnostní politika, aby si dokázala zajistit bezpečnost sama,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politolog Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.
Američané podle něj dávají už delší dobu najevo, že v Evropě nebudou napořád. „Myslím si, že je to přístup nejen Donalda Trumpa, ale do určité míry republikánů a v některých ohledech i demokratů,“ míní analytik. „Začalo to už Barackem Obamou a jeho otočkou do Asie.“
Poslechněte si Osobnost Plus s Petrem Boháčkem, politologem Asociace pro mezinárodní otázky
Spojené státy podle Boháčka nemají kapacitu na to, aby tvořily ochranný deštník nad Evropou a zároveň nad Tchaj-wanem, Blízkým východem nebo Ukrajinou.
„Viceprezidentský kandidát J. D. Vance často mluví o tom, že Spojené státy nemohou být světovým policistou. A to ne z hlediska zahraniční politiky, ale čistě z průmyslových výrobních kapacit,“ připomíná Boháček s odkazem na dodávky zbraní, jejichž poptávku Spojené státy nemohou pokrýt. Ilustruje to na příkladu možného konfliktu, který by mohl nastat v Jihočínském moři.
„Pokud by k tomu došlo souběžně s konfliktem na Ukrajině, tak by Spojené státy podle mě musely dodávat zbraně zejména na Tchaj-wan. Ten na rozdíl od Ukrajiny nemůže dlouhodobě ustupovat do západní Evropy. Tohle jsou praktické, pragmatické kalkuly, které republikánská strana mnohem více než demokraté komunikuje a zdůrazňuje,“ ukazuje na rozdíl mezi dvěma hlavními stranami v americké politice.
11:44
Klouzavé bomby dosáhnou vzdálenosti 130 kilometrů. Rusko dávno má to, co Ukrajina dostane, říká Macko
Číst článek
I přesto si Boháček nedokáže představit, že by Spojené státy zastavily své dodávky zbraní do Izraele. Naopak pravděpodobnější podle něj je ukončení dodávek pro Ukrajinu. Ostatně republikáni i demokraté dlouhodobě požadují, aby Evropa byla schopná si své vlastní území a svůj vlastní konflikt zásobovat zbraněmi sama.
„Bez toho nebude Evropa v ostatních globálních konfliktech spolehlivým partnerem pro Spojené státy, a tím pádem spolehlivým partnerem v rámci Severoatlantické aliance. A nebudou moci s námi počítat nikde ve světě,“ dodává.
Trumpova dohoda
Donald Trump i Kamala Harrisová se podle politologa shodují na tom, že si má Evropa konflikt na Ukrajině řešit sama. Rozdíl v jejich přístupech ale spočívá v tom, že Harrisová rétoricky Ukrajinu dál podporuje.
7:05
Uvolnění restrikcí na západní zbraně? Ukrajině by to válku nevyhrálo, ale pomohlo by jí to, míní analytik
Číst článek
„Harrisová říká, že chce, aby Ukrajina vyhrála. Ale reálná politika současné administrativy, jíž je ona nedílnou součástí, je trošku jiná,“ upozorňuje.
„Spojené státy chtějí Ukrajinu a ukrajinskou armádu takovou, která v první řadě nerozpoutá větší konflikt s Ruskem. A až v druhé řadě bude udržovat to, co má, a ten region nepadne. Ale Evropa potřebuje Ukrajinu a ukrajinskou armádu, která Rusko porazí a odstraší.“
Donald Trump mluví o tom, že dokáže na Ukrajině zajistit mír. „My už máme zkušenost, jak tyhle jeho velké dohody dopadly, z jeho prvního prezidentského období. Tehdy se snažil jednat s Vladimirem Putinem nebo severokorejským diktátorem Kim Čong-unem,“ připomíná Boháček.
K žádným výsledkům, kromě posílení Trumpovy image, ale nedošlo. „Kdyby Trump opravdu chtěl udělat velkou dohodu na Ukrajině, může to dopadnout de facto katastrofálně,“ soudí politolog Boháček. „Ale ano, může to také dopadnout dobře,“ připouští.
Jak se Kamala Harrisová vyjadřovala ke konfliktu v Gaze? Projevuje se při přijímání studentů na americké vysoké školy rasová diskriminace? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.
