Uvolnění restrikcí na západní zbraně? Ukrajině by to válku nevyhrálo, ale pomohlo by jí to, míní analytik
Západní spojenci Ukrajiny by neměli brát ohled na takzvané červené linie, které si vytyčilo Rusko, a měli by dovolit Kyjevu, aby používal západní střely dlouhého doletu k úderům proti vojenským cílům v Rusku. Tímto způsobem Volodymyr Zelenskyj v pátek apeloval na jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. „Velmi by to zkomplikovalo ruské snažení, takže v tomto ohledu Ukrajina dobře ví, proč si o to říká,“ řekl analytik Michal Smetana Radiožurnálu.
Jakou odezvu na své naléhavé výzvy si mohl prezident Zelenskyj slibovat, když se tak mimořádně vypravil na schůzku zhruba 50 zemí kontaktní skupiny, včetně Česka?
Určitě bych neřekl, že odjíždí s prázdnou. Zároveň si myslím, že ambice Ukrajiny ohledně toho, co by si přála dostat od Západu, jsou výrazně vyšší než to, co má aktuálně přislíbeno. Takže řekl bych, že to je půl na půl.
O jaký arzenál má Kyjev v této souvislosti zájem?
Stále platí, a už to říkám mnohokrát letošním roce, že jednou z prioritních oblastí, kterou samozřejmě Ukrajina potřebuje, je munice do systému protivzdušné obrany a samotné systémy protivzdušné obrany, aby byla schopna se bránit ruským útokům.
Ty pravidelně Rusko podniká s cílem ničit civilní infrastrukturu, energetickou infrastrukturu, vojenskou infrastrukturu a další klíčové objekty, které se nachází na území Ukrajiny.
To bych řekl, že je skutečná prioritní oblast. Ale platí, že Ukrajina potřebuje nadále dodávky munice, drony, vojenský materiál. A samozřejmě dlouhodobě potřebuje ekonomickou a humanitární pomoc. Ten seznam věcí, které by Ukrajina si přála od Západu, je skutečně velmi rozsáhlá.
Otázka kapacity, nebo vůle?
A mají státy, na které se Zelenskyj obrací, kapacitu na dodávky dalekonosných raketových systémů, nebo je to spíš otázka politické vůle?
Dalekonosné raketové systémy je další oblast, která je samozřejmě velmi důležitá pro to, aby Ukrajina byla schopná cílit na kritické cíle, ať už na okupovaném území, nebo v ideálním případě přímo na území Ruska, kde to je právě politická otázka.
V posledních měsících se velmi často diskutuje možnost, že by některé západní státy, především Spojené státy, uvolnily restrikce, které jsou uvaleny na tyto systémy ze strany Západu. A zároveň se diskutuje to, aby Ukrajina dostala některé nové systémy, které nutně potřebuje.
23:23
Je důležité, aby se Rusko nenadechlo tak, jako po Krymu, říká po návštěvě Lvova Pekarová Adamová
Číst článek
Mezi těmi se nejčastěji diskutuje například německý systém Taurus, u nějž stále německý kancléř nedal svolení k exportu na Ukrajinu. Nicméně Ukrajina by o něj určitě stála.
A ta vůle naráží ve Spojených státech mimo jiné na blížící se prezidentské volby, anebo tam hraje zásadní roli spíš zdrženlivost vůči Rusku, obavy, jak by Moskva mohla na tuto další pomoc pro Ukrajinu odpovědět, pokud varuje Západ, aby nepřekračoval červené linie?
Blížící se americké volby jsou samozřejmě jednou z klíčových událostí letošního roku, u které Ukrajina velmi nervózně čeká, jak dopadnou. Zároveň toto konkrétně je poměrně dlouhodobá politika. K částečnému uvolnění některých restrikcí už v letošním roce došlo v kontextu ruské ofenzivy v Charkově.
Nicméně povolení k používání raket s delším doletem Ukrajina stále nedostala. Nejaktuálnější informací, kterou máme, je, že se aktuálně diskutují dodávky systému TASM, který by mohla Ukrajina využívat vzhledem k dodávkám letounů F-16. To znamená, jsou to rakety vzduch-země, které by Ukrajina byla schopna používat velmi efektivně na dlouhé vzdálenosti.
A existuje tam varianta, že toto by mohl být jeden z těch systémů, kde by možná ta restrikce uvolněna být mohla. Nicméně stále je to spekulace a není to potvrzeno. A pokud tyto systémy Ukrajina dostane, bude to spíše otázka zase několika měsíců, nikoliv týdnů.
Výsledky pátečního jednání
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes (v pátek, pozn. red.) v Rammsteinu sdělil, že Berlín dodá na Ukrajinu dalších dvanáct samohybných houfnic za 150 milionů eur. Asi to není maličkost, ale zřejmě to také není uspokojivá odpověď na žádost Zelenského.
Maličkost to není. Co se týče pomoci ze strany Německa, tak asi důležitější jsou dodávky přislíbeného systému IRIS, který je opět Ukrajina schopna velmi dobře využívat v kontextu vrstvené protivzdušné obrany, kterou se snaží budovat na svém území.
Cenzura a potlačení svobody slova jsou v době války nutné, tvrdí Kreml. Opozici přitom trestá už léta
Číst článek
Nicméně, jak říkáte, je to samozřejmě vojenská pomoc, kterou Ukrajina bezesporu ocení, ale určitě by se dokázala představit pomoc substantivnější, a to jak kvalitativně, tak kvantitativně.
Můžou Ukrajinci doufat, že k jejich protivzdušné výrazněji přispěje Francie, případně další ze západních spojenců?
Francie má systémy, které je schopna Ukrajině poskytnout. V jakém množství a kdy by tyto systémy bylo možné na Ukrajinu doručit, se asi v tuto chvíli nedá říct, nemáme k tomu další informace.
Rozhodně tam je nějaký prostor, ale opět: u každého členského státu vždy záleží na nějaké vlastní kalkulaci rizik toho, co samy státy vyhodnotí, že potřebují pro vlastní obranu, a co jsou ochotny Ukrajině poskytnout.
A tam je to skutečně primárně politická otázka, otázka citlivosti. Vidíme, že například Rumunsko, které je velmi blízkým sousedem Ruska, se rozhodlo věnovat jednu ze dvou svých systémů Patriot Ukrajině, takže tam je politická vůle evidentní. U ostatních států opět vždy záleží.
Pomůže uvolnění restrikcí?
Zelenskyj opakovaně apeluje, aby Západ, nejenom některé státy, ještě jednoznačněji dovolil nasazení svých zbraní k útokům na cíle v hloubi ruského území i s ohledem na vražedné útoky ruských raket uplynulých dní.
Jenže americký ministr obrany Lloyd Austin dnes (v pátek, pozn. red.) v Rammsteinu řekl, že podobné raketové údery do ruského týlu by válečnou situaci zásadně nezměnily ve prospěchu Ukrajiny. Skutečně ne?
Je to jeden z argumentů, které Spojené státy používají. Já rozumím, z čeho ten argument vychází. Nemyslím si, že je zcela přesvědčivý. Ukrajina je bezesporu schopna cílit například na některá letiště, která se nacházejí relativně blízko k ukrajinským hranicím, to znamená v dosahu těchto možných systémů, na které Ukrajina nicméně cílit nemůže.
Jsou tam logistické cíle, na které by Ukrajina bezesporu útočit mohla.
To neznamená, že by to Ukrajině vyhrálo okamžitě válku, samozřejmě Rusko by se na to nějakým způsobem adaptovalo, ale velmi by to zkomplikovalo ruské snažení, takže v tomto ohledu Ukrajina dobře ví, proč si o to říká, a ta restrikce, byť je politicky citlivá, Ukrajině vojensky pomohla, i když to není samospasné.
