Něco jako úkryt nebo sirény v Libanonu není. Lidé jsou odkázáni sami na sebe, řekl zpravodaj v Bejrútu

Z Libanonu kvůli náletům odešla už více jak třetina obyvatel. „Spoustu lidí odešlo bez ničeho. Dostali od dobrovolníků matrace a peřiny a přespávají na ulici jako bezdomovci,“ popsal pro Radiožurnál situaci z Bejrútu spolupracovník slovenské veřejnoprávní STV Matěj Šulc.

Rozhovor Bejrút Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kouř nad jižním Libanonem, kde probíhají přeshraniční boje mezi Hizballáhem a izraelskými silami (fotografie z 26. září 2024)

Kouř nad jižním Libanonem, kde probíhají přeshraniční boje mezi Hizballáhem a izraelskými silami (fotografie z 26. září 2024) | Foto: Karamallah Daher | Zdroj: Reuters

Zvláštní koordinátorka OSN pro Libanon na síti X napsala, že lidé v v jižním Libanonu prožili další bezesnou noc. Jak byste situaci popsal vy?
V podstatě tak, jak to popisovala ona. Jedním slovem katastrofa. Údery v jižním Bejrútu probíhají už asi dva týdny. Podle libanonských úřadů je už 1,2 milionu lidí přesídlených ze svých domovů. V podstatě celý jih země je vyprázdněný. Někteří z nich přespávají na ulici, protože v provizorních přístřešcích, které byly zřízené, pro ně už není místo.

Ve středu dokonce poprvé zasáhli nejen předměstí nebo jižní Bejrút, ale i centrum Bejrútu. Takže situace neustále eskaluje a lidí se ptají, co bude dál.

Jak to dopadá na vás osobně? Musel jste se třeba v noci nebo během dopoledne běžet schovat do úkrytu?
Nemůžeme hovořit o něčem, jako je kryt nebo siréna. Lidé to tu berou jako normální život. Tráví čas ve svých domovech, na ulici, dívají se na televizi, sledují, co se děje v živých přenosech, kde se dozví, že došlo k úderu, nebo to i sami viděli, ale kryty ani sirény tu nemají. Každý je odkázaný sám na sebe.

V centru Bejrútu se v noci opět ozval výbuch. Izraelský úder nedaleko centra má šest obětí

Číst článek

Když jste mluvil o tom, že tentokrát byl zřejmě už podruhé zasažen cíl v centrální části Bejrútu, což je rozdíl oproti tomu, co se dělo v minulosti, tak co je známo o tom, co přesně bylo zasaženo? Zdroj blízký Hizballáhu agentuře AFP řekl, že terčem bylo středisko první pomoci Hizballáhu. Podle BBC se jednalo o budovu, kde měl sídlit bývalý člen parlamentu za Hizballáh. Máte informace o tom, jak to přesně je?
Mám pouze stejné informace jako vy. Vím sice, v které oblasti došlo k tomuto útoku, je to oblast, kde byl Hizballáh přítomný, ale kdo tam byl, kdo měl být cílem, to jsou spekulace, na které musí odpovídat někdo jiný.

Jaký psychologický dopad má na lidi ve městě to, že byla zasažená oblast, která byla dosud považovaná za bezpečnou? Pokud vím i proto, že tam žije křesťanská komunita.
Problém je mnohem hlubší. Šíité či muslimové přecházejí do křesťanských částí. Lidé je sice ubytovávají, někteří i ve svých domovech, ale zároveň převládá strach.

Libanon je země rozdělená mezi šíity, sunnity, křesťany, to jsou hlavní skupiny, ale i drúzy. Mají zkušenosti s občanskou válkou, mají mezi sebou pnutí a jsou tu i další skupiny spjaté s Islámským státem a jiní radikálové.

Takže obava je mnohem hlubší a tkví v tom, že oslabení Hizballáhu, který byl garancí jakési bezpečnosti, může přinést růst skupin a napětí, které by mohlo v budoucnosti eskalovat ve vnitřní boje nebo občanskou válku.

3:55

O návrat z Libanonu mají zájem desítky Čechů. Ambasáda domlouvá repatriační let se Slovenskem

Číst článek

Říkal jste, že Bejrút opustilo více jak milion lidí. Podle BBC to je asi čtyřicet procent obyvatel. Kam se ti lidé přesunují? Je někde v Libanonu bezpečno?
Lidé se přesouvají z jižního Libanonu směrem na sever, teda hlavně na Bejrút. Z jižního předměstí na jihu, kde je přítomný Hizballáh, do horských částí, do oblasti, kde žiji křesťané a drúzové.

Ve školách jsou pro ně zřízené přístřešky, ale mnozí žijí také na ulici nebo na pláži. Spoustu lidí odešlo bez ničeho. Dostali od nějakých dobrovolníků matrace a peřiny a přespávají na ulici jako bezdomovci a čekají, co bude dál. Všichni si mysleli, že to bude trvat jen několik dní, že to bude něco krátkého. Nikdo si neuvědomoval, že se to může protáhnout.

26:30

Otevřenou válku si Írán ani Izrael nemohou dovolit. Velká krize může přinést i řešení, věří Tureček

Číst článek

Zároveň libanonský stát není velmi funkční. Má za sebou velkou hospodářskou finanční krizi a nedokáže obyvatelům poskytovat dostatek služeb. Ti jsou odkázáni sami na sebe, na své kamarády, známé, na dobrovolníky, kteří se jim snaží najít místo.

Neexistuje něco jako bezpečné místo. Ale můžeme části, kde bydlí křesťané, považovat za bezpečnější, protože útoky se odehrávají v oblastech, kde se vyskytuje Hizballáh, takže v oblastech, kde bydlí šíitští muslimové. Tam, kde jsou křesťané, ještě žádné útoky nebyly, to tedy můžeme nazvat jako bezpečné místo. 

Nedá se však říct, že to jsou jednotlivá území. Například v Bejrútu vedle sebe je mešita i kostel, území může být i nábožensky smíšené. Komunity můžou být i velmi blízko sebe.

Když jste mluvil o tom, že služby v Libanonu tolik nefungují, že země je v obtížné ekonomické situaci, tak jak fungují základní věci jako obchody, zásobování, dodávky elektřiny, plynu a další záležitosti?
Co se týká elektřiny, tak s tou tu byl problém i v minulosti. Takže na to jsou lidé připravení, mnozí mají i vlastní solární panely. Co se týká obchodů a jídla, toho se situace nějak zásadně nedotkla. Alespoň ne tak, abychom hovořili o nedostatku jídla. Problémem však je, že vysídlení lidé jsou často chudí. Nemohou jít do práce a zajistit si tak základní potřeby, jako je jídlo a léky.

Tomáš Pavlíček, vip Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme