Představení bez hlavního hrdiny a dějové linky. Národní divadlo v premiéře uvádí hru Wernisch
Hru o jednom z nejvýznamnějších současných českých básníků Ivanu Wernischovi uvede ve čtvrtek ve světové premiéře pražské Národní divadlo. Inscenaci s názvem Wernisch režíroval spisovatelův přítel Jan Nebeský. Ten na jeviště pozval kapelu a zpívající herce oblékl do výrazných barevných kostýmů.
Filip Kaňkovský lehkým tanečním krokem prochází po scéně. Nad ním se pohupuje obří model snad kosmické rakety, která může být zároveň i odkazem na válku.
Poslechněte si celou reportáž ze zkoušky Wernische, divadelního zpracování českého básníka
„To právě Wernisch umí, podávat ty nejstrašnější věci s až zarážející lehkostí. A pak se zase umí dojmout u slepičky natažené na klíček tak, že je to horší než sebevražda, to jsou různé úhly pohledu a jeho šílená obrazotvornost,“ popisuje herec Kaňkovský jednu z věcí, která ho na Wernischově tvorbě fascinuje.
„Pan Wernisch mi dříve zůstával záhadně utajen, ale myslím si, že odteď už do mého života bude patřit,“ dodává.
Na rozdíl od Filipa Kaňkovského herec Robert Mikluš Wernischovo dílo znal dobře už před zahájením zkoušek.
2:14
Protesty, debata a konec. Olomoucké zastupitelstvo schválilo sloučení Moravského divadla a filharmonie
Číst článek
„Wernisch je pro mě úžas. Jako když vejdete na starou půdu, tam otevřete truhlu, ve které leží kniha, a vy se do ní začtete a je to jako vzpomínka nějakého zplozence pekel. Wernisch vás vždy zavede do neznámého světa, který je pro vás ohromně přitažlivý. Vždycky vás nechá propadnout do fascinace lidmi, kteří jsou na okraji. Je to dryáčnické, je to syrové, ale Wernisch má bezbřehou fantazii,“ říká Mikluš.
Hra nemá hlavního hrdinu. Nemá ani výraznou dějovou linku. Tvůrci inscenace na jevišti vytvářejí obrazy, které při četbě Wernischových veršů mohou čtenářům naskakovat.
„Podáváme o Wernischovi zprávu. Wernisch je velice ceněný, někdy si myslím, že nedoceněný a cení si ho třeba současní básníci nebo lidé, kteří se k jeho poezii dostali. Myslím si, že to bude velká jízda,“ hodnotí Mikluš.
‚Všichni jsme Wernisch‘
Hudbu k písním složil Aleš Březina. Na inscenaci spolupracovali také členové spolku Jedl, včetně Lucie Trmíkové.
3:15
Festival Khamoro není jen o romské kultuře. Dotýká se i aktuálních společenských témat
Číst článek
„Všichni jsme Wernisch. Což se i na konci inscenace zjeví vizuálně. Ale zároveň do doby, než se to zjeví představuji spoustu poloh z jeho mysli, z jeho emocí, z jeho světa. Jsem paní XXX, která na lodi svádí mladého stewarda a vedle ní zároveň stojí její stárnoucí manžel, to je třeba jedna z těch poloh,“ směje se Trmíková.
„Jsem zvyklá s poezií pracovat. Není to moje první setkání s poezií na jevišti a vím, že dobrý tým a především dobrý režisér dokážou z poezie vytvořit drama, ač se to vůbec nejeví jako možné. Wernischovy texty jsou speciální také v tom, že skutečně obsahují úžasnou hravost a výzvu si hrát a to je na jevišti ideální,“ říká.
Ivan Wernisch vstoupil do literatury v 60. letech minulého století. Za normalizace se stal samizdatovým autorem. Od 90. let vydal celou řadu básnických sbírek, je nositelem Státní ceny za literaturu, Ceny Franze Kafky nebo Ceny Jaroslava Seiferta.
