„Je to příběh o muži, který má dospělou dceru a manželku a dostane se do vazební věznice. Je vnějšími okolnostmi přinucen být sám se sebou, takže čelí otázkám, které si dlouho, nebo možná nikdy, nekladl,“ líčí Martin Myšička startovní pozici hlavní postavy Radka Dvořáka. Ten je obviněn z úmyslného pokusu ublížení na zdraví a myslí si, že je ve vězenici nevinně. 

„Není to autobiografické, ale určitě jsem tam nějakým způsobem prosáknul. Velkou inspirací pro mě bylo dílo Jana Bendy, což je psychoterapeut, který se zabývá integrativní psychologií a právě pojmy jako niterné trauma, to je jádro jeho terapie. A s ním jsem také v kontaktu. Integrativní psychologie je to, co dává hře další rozměr.“

Takže jaký je to žánr? „Tragikomedie, doufáme. Je to o vážných věcech, které jdou do hloubky, ale divák by měl odcházet posilněn,“ říká Kateřina Letáková, čerstvá členka uměleckého vedení Dejvického divadla, která hru režíruje. 

„Je výborné, že tady funguje parta. Jsou to srdcaři, a když je nějaký problém, tak se to všechno semkne a dělají maximum pro to, aby byl výsledek stoprocentní. Pak je velká výhoda, že se všichni snaží do procesu zasáhnout. Nedrží se úplně pozice herec či režisér, ale je to kolektivní tvorba,“ popisuje Letáková. 

Martin Myšička touto hrou zakončí své osmileté působení v pozici uměleckého šéfa. Na přelomu roku ho vystřídá Jiří Havelka, divadelní a filmový režisér, dramatik a herec. 

Tomáš Maleček, akp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít