Stand-up je živý žánr, v tom je jeho síla i budoucnost, říká Pavlásek po 20 letech Na stojáka
Lukáš Pavlásek patří k průkopníkům stand-up comedy v Česku. V rozhovoru pro Radiožurnál vzpomíná na své začátky, kdy humor na pódiích byl ještě neprobádaným územím. Odkazuje na 20 let programu Na stojáka, přibližuje proces vzniku svých vystoupení a vysvětluje, proč je pro něj živý kontakt s lidmi nenahraditelný. „I kdyby zbyla jen hrstka živých diváků, budu vystupovat právě pro ně,“ říká Pavlásek.
Lukáši, vybavíte si váš první stand-up?
První stand-up úplně nevím, ale jeden z těch prvních byl někdy v roce 2002. Tehdy jsme měli kapelu a já jsem uváděl koncerty a mezi písničkami jsem recitoval básně. Pak jsem viděl film Muž na Měsíci a řekl si, že zkusím mezi tím dělat stand-upy. Jeden z prvních byl v podobě postavy mexického zpěváka Chevette Šarkéze.
Pamatujete si reakce na ten stand-up?
Bylo to docela překvapivé, protože v té době nikdo takové věci u nás nedělal. Bylo to ještě dávno před Na stojáka nebo YouTube. Spíš to působilo jako scénka, ale lidi byli překvapení, že někdo na koncertě dělá humorný výstup.
Je těžké se v reálném světě dostat z role komika? Přeci jen máte blízko i k poezii, v kavárně Dejvického divadla máte svůj program Večer jedna báseň, ale pro lidi jste především komik.
Já nad tím takhle nepřemýšlím. Nevytvářím si žádné hranice nebo kategorie, co bych měl dělat. Prostě si dělám, co mě zrovna baví.
Je nějaký stand-up, u kterého jste si řekl, že jste to přehnal a neměl to dělat?
To asi ne. Občas se něco nepovede nebo to nefunguje, ale vždycky se to dá upravit nebo přepracovat.
Jak dlouho vzniká stand-up nebo celá show?
To je různé. Jeden výstup může někdy fungovat skoro hned, když vás něco napadne, ale obvykle je to proces. Napíšu třeba 50 % a zbytek doladím na představeních. Výstupy se často dopilují až po několika vystoupeních – někdy to trvá pět, někdy deset, jindy jen dvě. Celovečerní představení, kde je víc výstupů, nějaká linka nebo dramatické prvky, se skládá postupně. Trvá to různě dlouho, kousek po kousku.
Co umělá inteligence a stand-upy? Používáte ji?
Nepoužívám. Zkoušel jsem si s tím hrát jen tak pro zábavu, ale ani to mě moc nebavilo. Mám rád živé věci – živé lidi, živá vystoupení. Umělá inteligence mě prostě nebere.
Kde je tedy budoucnost stand-upu?
Budoucnost je v tom živém. I kdyby všichni přešli na nějakou umělou inteligenci, já budu vystupovat pro poslední zbyteček živých lidí. Stand-up je žánr, který funguje díky přímému kontaktu. Jako sociální tvorové se potřebujeme stýkat, vidět se a tak funguje i humor. Budoucnost je v živých lidech.