„Divadlo je velký proces, představení se vyvíjí. I když to člověk miluje a je mu líto, že už to nebude, bude zas něco jiného,“ řekla nová ředitelka divadla Viola Klára Cibulková.
Fyzická síla a duševní zdatnost k sobě neoddělitelně patřily. Tento koncept koncem 19. století oslovil Coubertina, který věřil, že moderní hry by měly znovu spojit „svaly a mysl“.
Ódy na Vladimira Putina a emotivní verše na podporu ruské invaze na Ukrajinu si vysloužily ocenění na sociálních sítích a dokonce i příležitostné čestné uznání v ruských básnických cenách
Hru o jednom z nejvýznamnějších současných českých básníků Ivanu Wernischovi uvede ve čtvrtek v premiéře Národní divadlo. Inscenaci s názvem Wernisch režíroval spisovatelův přítel Jan Nebeský.
Americká popová megahvězda je v současnosti v Asii na turné. Nedávno o ní na Univerzitě v australském Melbourne uspořádali vědeckou konferenci, jako o fenoménu popkultury. Texty si píše sama.
Arťom Kamardin tvrdí, že ho na uvedené akci zbili a dopustili se na něm sexuálního násilí. Také ho donutili k účasti na videu, na němž klečí na kolenou a omlouvá se za své básně.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahraje premiéru zhudebněných erotických textů Šimona Vosečka. Večerem provází hostující dirigent Robert Jindra a hlasy Jany Kurucové a Daniela Luis de Vincenta.
Čtenáři ve sborníku najdou verše napsané autory, kteří se hlásí k tzv. russkomu miru a ke stejně pojatému vlastenectví a kteří píšou o válce proti Ukrajině.
Jeho literární nepřátelé ho vylíčili jako „nejhanebnějšího chlapa literárního světa.“ Obdivovatelé, k nimž patřil třeba francouzský básník Charles Baudelaire, v něm viděli aristokrata ducha.
Od cestovních deníků Tomáše Brolíka po časosběr Ondřeje Soukupa, reportáže v knize Chleba z minového pole zachycují zemi, kde se válčí, region po regionu. Editorkou knihy je Marie Iljašenko.
„Myslím, že poezie je poměrně vitální. A když se o ní pořád píše jak o popelce, tak to je klišé, které všichni přebírají. To není potřeba dělat,“ tvrdí Petr Borkovec, nový básník města Prahy.
Necelé tři roky po skončení 2. světové války se Československo stalo totalitním státem. Do vězení se dostávali nevinní lidé – demokraté, intelektuálové, podnikatelé... a také básníci.
„V Česku mi chybí knihy, které se nezaměřují vyloženě na téma coming outu a LGBT vztahů, ale jen se v nich ta LGBT postava vyskytuje – tak jako přirozeně,“ upozorňuje básník Robin Sedlmaierů.
Mezi křivdy minulého režimu patří i drobnost jako popření autorství překladu krátkého textu v pořadu Československé televize z roku 1981 – jméno básníka Václava Renče mělo být zapomenuto.
Básník Petr Král psal česky i francouzsky a před rokem se stal jednou z osobností, které vyznamenala Francouzská akademie. V roce 2016 byl v Česku oceněn Státní cenou za literaturu.
Kousek papíru s několika napsanými verši – takové originální platidlo ve čtvrtek přijímají ve 27 kavárnách v České republice. Pokud zákazníci složí vlastní báseň, dostanou kávu zadarmo.
Východní Evropa mě přitahuje už dlouho. Nedávno jsem koupil dům na Istrijském poloostrově v Chorvatsku, říká v rozhovoru pro Radiožurnál Kenneth Goldsmith.
Český rozhlas Vltava se snaží najít nejdůležitější česká umělecká díla, která vznikla v minulých sto letech. O vítězích svými hlasy rozhodnou posluchači.
Poslanci navrhli udělit státní vyznamenání básníkovi a levicovému publicistovi Karlu Sýsovi. Měl by být básník oceněn i po téměř 30 letech polistopadového vývoje, který ve své tvorbě kritizuje?
Dostal jsem se na Českém rozhlasu Plus do debaty se spisovatelem Lubomírem Brožkem, který bránil návrh na vyznamenání pro básníka Karla Sýse. Činil tak pozoruhodným způsobem.
„Bylo to velmi složité rozhodování, protože letos se někteří porotci rozhodli zastávat dost radikální stanoviska vůči některým knihám, které jako by na začátku debaty už byly vyřazeny.“
Na dvacet kaváren po Česku ve středu nabízí kávu výměnou za báseň. Připojují se tak do mezinárodní akce Zaplať básní. Ta upozorňuje na Světový den poezie, který je právě ve středu.