Ovšem v Lipsku se teď prodává za 17 korun, a to je ještě míněno bez daní a všech poplatků za dodávky i ekologii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Dvacet korun za kilowatthodinu? S panikou ještě počkejte

Zdá se tedy, že opravdu žijeme ve fantasmagorickém světě, kde se mohou uskutečnit i ty nejtemnější vize, například od světoznámého filozofa Slavoje Žižka: „Čeká nás dlouhá a studená evropská zima, plná kalamit, nedostatku energií a nepokojů. Mrznoucí senioři, hladové děti, prázdné regály supermarketů, neúnosný růst životních nákladů, peníze ztrácející na hodnotě, stávky a pouliční protesty,“ uvedl v textu pro Project Syndicate.

Člověk se někdy rád vyděsí, v tomto směru ale Žižkova apokalypsa překračuje hranici snesitelnosti. Tím spíše, že při cenách energií na pětinásobku dosavadních poměrů si lze představit leccos.

Údržba na plynovodu Nord Stream

V tomto směru může nervózního spotřebitele uklidnit jedna okolnost. Ještě neskončilo léto, a právě v létě se vyhlašují různé ekonomické katastrofy, které se obvykle nenaplní. Důvodem je fakt, že finančníci mají prázdniny, v práci jich zůstalo jenom pár a snáze podlehnou poprasku, hysterii nebo panice.

Zdražení elektřiny na burze bylo způsobeno jednoduše tím, že Gazprom znovu oznámil několikadenní údržbu na plynovodu Nord Stream. Rusko sice v posledních měsících zajišťuje Evropě jen zhruba 15 procent celkové spotřeby plynu, potíž je však v tom, že se využívá k výrobě elektřiny. Evropané si v posledních letech zvykli na plynové elektrárny, které pokrývají zhruba pětinu spotřeby.

Teď není jisté, jestli nebude nutné některé z nich odstavit. Tyto plynové elektrárny navíc převzaly úlohu takzvaného marginálního zdroje. To znamená, že právě ony ručí za to, že se pokryje veškerá poptávka. Z uhlí, atomového tepla či obnovitelných zdrojů je tedy možné vyrábět proud laciněji, na burze však taxu určují marginální elektrárny, které jedou na plyn. V létě pak stačí pár bezvýznamných obchodů, aby se přestřelená cena stala skutečností. Obdobné výstřelky se v jiných letech uskutečnily u jiných komodit nebo třeba akcií či měnových kurzů.

Zprávy z lipské burzy tedy není třeba přeceňovat. Spíše vedou k úvahám, jestli má vůbec smysl takové obchodní místo provozovat. Mezinárodní obchod s elektřinou byl zaveden, aby se předešlo okamžitým výpadkům dodávek v národních státech. Teď ovšem takový výpadek simuluje samotná mezinárodní burza.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít