Ruský plyn zase teče do Česka. Hodnotová politika platí jen do doby, než přijde první sousto
Na jednu stranu současná vláda tvrdí, že všestranně podporuje Ukrajinu napadenou agresivním Ruskem, a na druhou stranu odběrem ruského plynu Česko pomáhá ruskou agresi financovat. Jak k tomu došlo a dá se to vůbec nějak omluvit?
Odpověď na první otázku je jednoduchá – jde o peníze. Česko by sice mohlo odebírat plyn ze západního směru, hlavně z LNG terminálů, a ruskému plynu se zcela vyhnout.
Petr Honzejk: Ruský plyn zase teče do Česka. Hodnotová politika platí jen do doby, než přijde první sousto
Jenže Německo vybírá relativně vysoké tranzitní poplatky, a tak si naši obchodníci spočítali, že bude výhodnější odebírat většinu plynu z východu. A tak to přibližně od září dělají. Čistě ekonomickou logiku to má.
Jenže co je bezprostředně výhodné, může být dlouhodobě zničující. Vladimír Iljič Lenin říkal „kapitalisté jim prodají i provaz, na kterém je oběsíme“. V tomto případě je to podobné.
Posíláme za plyn do Ruska peníze, za které si tamní diktátor koupí zbraně, kterými už nyní vraždí naše civilizační spojence a perspektivně i nás samotné. Tím je zodpovězena druhá otázka, jestli se dá tenhle bezmála sebevražedný postup nějak omluvit. Nedá.
Je obzvláště smutné, že se o to přesto pokouší premiér Petr Fiala. Prohlásil, že je vcelku jedno, odkud plyn odebíráme, když si díky postupu jeho vlády můžeme vybrat. Je to mírně řečeno neopatrný výrok.
Je sice pravda, že se Fialova vláda zasloužila o to, že už na Rusku nejsme závislí. Ale co nám je to platné, když tuto nezávislost přestaneme využívat v prvním momentu, kdy se ukáže, že to něco stojí? Nepotřebovalo by tedy vládní heslo „patříme na západ“ doplnit větičkou „ale jenom pokud nás to nebude stát ani korunu“?
Někdo se premiérovu výroku může smát, jiný si nad tím zoufat, v každém případě šlo o projev totálního pokrytectví.
Česká trapnost s ruským plynem
Ambice mají nejvyšší, podporu jen pětinovou. Aby se Spolu udrželo u moci, musí zabrat a potřebuje Piráty
Číst článek
Petr Fiala naštěstí svůj výrok postupně koriguje a říká, že nemá z toho, že k nám ruský plyn teče, radost a že udělá vše pro to, aby se situace vrátila do doby před zářím tohoto roku, kdy jsme pokrývali většinu spotřeby z jiných zdrojů. Ovšem to nic nemění na tom, že dnešní situaci vláda vůbec neměla připustit.
Dalo by se to pochopit u politické garnitury, která jede čistě na momentální výhodnost stylem „bližší košile než kabát“. Nikoli u vládní sestavy, která má zásadovosti a hodnotové politiky s opuštěním plná ústa. Takhle to vypadá, že hodnotová politika platí jen do chvíle, než přijde první sousto.
Česká trapnost s ruským plynem má i širší rozměr. Je skrze ni vidět slabost západních vlád, které se bojí sebemenšího dopadu podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem na životní úroveň vlastního obyvatelstva. Máme veškeré možnosti, jak agresivní Rusko zastavit, ať už ekonomicky, nebo vojensky, ale neděláme to.
Můžeme k tomu se smutnou ironií použít odkaz z popkultury. Oslík z animáku Shrek říká: „Mám draka a nebojím se ho použít.“ Petr Fiala a spol. jsou ještě podstatně komičtější než on. Mají draky, ale použít se je bojí.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel
Julie Hrstková
Rusové zvedají kotvy
Jan Fingerland
Jak vysokou cenu má pro Roberta Fica pár kubíků plynu
Kamila Pešeková
Slovensko v roce 2024. Atentát na Fica a obrat směr Moskva
Petr Šabata