Trápíme se plynem a ropou, ale jde i o hnojiva. Aby mělo osm miliard lidí co jíst, připomíná ekonom Hnát
Dopady války na Ukrajině budou značné, mohou mít podobu politických nepokojů i neefektivních vlád, myslí si prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát. To ale podle něj neznamená, že se z nejistoty svět nedokáže vzpamatovat. „Chybí někdo, kdo by nám vysvětlil, že to všechno můžeme překonat, a ukázal, že to jde,“ soudí.
„Globalizace je dnes konglomerátem tří hlavních tendencí: ekonomické, politické a technologické. Hodně jsme věřili v ekonomiku. Mysleli jsme si, že politická rizika už nejsou tak důležitá. Věřili jsme, že nás technologie ze všeho dostanou. Vladimir Putin a jeho akce na Ukrajině nám ukázaly, že přece jen je politika neméně důležitá. Z toho ale mohou být politické nepokoje,“ uvažuje prorektor Hnát.
Největší riziko vidí v chudých zemích. „My se tady trápíme plynem a ropou, ale ono jde také o hnojiva. O to, aby lidé měli co jíst, což bude daleko více trápit subsaharskou Afriku než nás,“ vysvětluje.
Že by v důsledku války mohlo dojít k politické nestabilitě v zemích západní Evropy nebo USA, ekonom neočekává. „Ale bude to zklamání z globalizace, a to tak v polovině západních společností. Ať už u voličů Donalda Trumpa nebo těch, kteří podporovali brexit.“
„Globalizace v lidech prostě vyvolává dojem, že nemohou využít příležitosti, které dostávají. A těchto zklamaných je tolik, že volby dopadají 50 na 50, takže se dělají různá opatření. Při další eskalaci, nejistotě a velké inflaci z toho všeho mohou být velice nepříjemné politické konsekvence,“ naznačuje.
Nejrizikovější je podle něj situace ve Spojených státech. „Sleduji je s obavami: společnost je tam velmi polarizovaná a stačí málo, aby to přerostlo v něco horšího. Je to určitá krize leadershipu, nechci říkat vůdcovství, protože to slovo je trošku zprofanované. Týká se to samozřejmě i Česka,“ naznačuje ekonom.
Nenahraditelná hnojiva?
Za svými slovy z března letošního roku, že „Rusko není žádný ekonomický gigant, ale jeho strategická úloha je v mnoha ohledech nezastupitelná“, si Hnát stojí i dnes.
Zelináře trápí vysoké ceny energií. Elektřinu potřebují na balení, chlazení i pěstování rajčat a okurek v zimě
Číst článek
„Řekl bych, že nejde ani tolik o ropu a plyn, ale spoustu chemických prvků. Někdy máme pocit, že globalizace je o velkých technologiích. Podle vědců je ale zásadním komponentem světové ekonomiky dusík, který potřebujeme ke hnojení polí a nakrmení osmi miliard lidí. Plyn nahradíme, ale hnojiva a obecně plodiny bez Ruska a Ukrajiny, které je nevyvezou, nezasejí, nepohnojí, prostě nenahradíme. Stejně tak spousty prvků, které budeme potřebovat pro naši v uvozovkách zelenou tranzici,“ načrtává.
V souvislosti s Green Dealem upozorňuje, že technologicky není možné ani do roku 2050 tak významně snížit naši fosilní závislost.
„Nové technologie sice vznikají, ale nebude to tak rychle. A možná, pokud budeme tlačit na cíle tímto způsobem, si způsobíme problémy, které budou pro Evropu zásadní. Něco jiného je finanční taxonomie Green Dealu, kde už na to firmy, banky, investoři reagují a má to reálné dopady. Odkládat to není možné. Je to v podstatě hlavní trumf, na který současná Evropská unie vsadila svou existenci. A když hlavní trumf začneme brzdit při prvním zádrhelu, ztratíte legitimitu,“ míní ekonom.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
