Zelináře trápí vysoké ceny energií. Elektřinu potřebují na balení, chlazení i pěstování rajčat a okurek v zimě
Zvyšující se ceny elektřiny trápí i české zemědělce. Někteří zelináři hlásí, že jim proti loňsku stouply až osmkrát. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy hrozí, že pěstitelé nedokážou svými výnosy pokrýt letošní náklady na výrobu. V budoucnu by se tak v Česku mohlo pěstovat méně zeleniny než dnes. Nahradily by ji méně náročné plodiny jako třeba obilí nebo řepka.
„Úroda je letos docela hezká, takže doufáme, že se nám to podaří prodat za pěkné peníze a že se nám alespoň vrátí to, co jsme do toho dali,“ říká farmář Petr Kratochvíl.
Rodinná farma v Přerově nad Labem se snaží vypěstovanou cibuli a brambory prodávat k okamžité spotřebě. Podle farmáře lidé většinou nakupují přímo u nich, šetří tak energii nutnou na balení a chlazení produktů.
Takovou možnost ale nemají větší pěstitelé. Platí to například pro nedalekou společnosti Bramko, kde právě probíhá sklizeň brambor.
„Tady vidíte, jak brambory putují ze zásobníku do balicí linky. Přes tuhle balicí linku denně projde tak 160 tun brambor,“ popisuje obchodní referent Jan Zlatohlávek.
Na elektřině jsou podle něj závislí hlavně při zpracování vypěstované zeleniny. Kromě balení třeba při praní, třídění a chlazení.
Žatecký chmel čeká po loňském rekordu jedna z nejhorších sklizní. Situaci ještě zhoršují ceny energií
Číst článek
Právě chlazení tvoří jednu z nejnákladnějších položek v rozpočtu, za kterou firma ročně vydá miliony korun, říká vedoucí obchodního oddělení Aleš Schneiberg:
„Teď sklízíme kolem 1000 palet zeleniny denně. My to vozíme při teplotě kolem 25 stupňů Celsia, někdy až 30 stupňů. To zboží je těžce zahřáté, my to přivezeme do haly a musíme to v co nejkratší době zchladit zhruba na 8 stupňů Celsia. To je ohromně energeticky náročné.“
Náklady na chlazení společnosti stouply čtyřikrát. A zdražovat zeleninu odpovídajícím způsobem si nemohou dovolit.
„Žijeme v těžce konkurenčním prostředí, dodavatelů do řetězců je spousta a řetězce toho velmi umně využívají. Je to opravdu hodně těžký boj a myslím si, že pro spoustu pěstitelů zeleniny bude ten letošní rok stěžejní. A pro některé bude poslední,“ dodává Aleš Schneiberg.
Méně rajčat a okurek
Pěstitelé přitom mnoho možností, jak při výrobě elektrickou energii ušetřit, nemají. Někteří chladí zeleninu na trochu vyšší teplotu. Častěji ale úplně upouštějí od pěstování vybraných plodin.
Odbornice: Lidé nerozumí pojmu minimální trvanlivost. Domácnost vyhodí potraviny za 8000
Číst článek
„Zaznamenáváme, že pěstitelé v krytých plochách nebudou produkovat rajčata a okurky na zimní období, kdy je třeba rostlinám svítit a topit. Polní pěstitelé už nyní omezují plochy nebo zužují pěstovaný sortiment, přestávají pěstovat zeleninu k přímé spotřebě a orientují se více na zeleninu k průmyslovému zpracování – ovšem to se jim daří jen v případě, že jsou navázáni na zpracovnu,“ vysvětluje mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy Alice Kouřilová. Zpracovnou myslí například mrazírnu nebo výrobnu kysaného zelí.
Bojovat s vyššími náklady by zelinářům měl podle unie pomoct stát.
