Prioritou podle ministra zemědělství Marka Výborného budou ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent.
„Připravujeme se na avizovanou vlnu ochlazení. Budeme aplikovat přípravek na přírodní bázi, která zvedne přirozenou odolnost rostliny a dodá jí aktivní látky,“ uvádí vedoucí libinských sadů.
V České republice začalo podle zástupců Ovocnářské unie významnější snižování sadů v roce 2014 po zavedení embarga Ruska na dovoz ovoce a zeleniny z Evropské unie.
Vedoucí haňovických skleníků Veronika Sedlářová právě dohlíží na sklizeň dozrávajících rajčat. Práce tady potrvají zhruba do poloviny prosince, pak se tento dvouhektarový skleník načas vyprázdní.
„I na pozemku, který byl insekticidně ošetřen, se mandelinky vyskytují. Vidíme, že ani takový zásah není stoprocentní,“ popisuje zemědělec Jaromír Toman.
Podle zelinářské unie hrozí, že pěstitelé nedokážou výnosy pokrýt letošní náklady na výrobu. V budoucnu by se v Česku mohlo pěstovat méně zeleniny, místo toho by tu rostly třeba obilniny nebo řepka.
Podle jednoho ze sadařů existují v české krajině stovky odrůd ovocných stromů a mnohé z nich jsou zcela unikátní. Proto apeluje na lidi, aby staré stromy na svých zahradách bezhlavě nekáceli.
Nepoctivých prodejců ovoce a zeleniny v Česku může být letos víc než jindy. Počasí v Česku pěstitelům moc nepřálo. Prodejci tak mnohdy vydávají plodiny z dovozu za české, protože chtějí vydělat.
Pěstitelé dýní z Vysočiny si letos mnou ruce. Úroda je nejlepší za poslední roky. Díky ideálnímu počasí tak pole v kraji zaplavily desetitisíce kusů oranžové zeleniny. Do pěstování dýní se navíc pouští čím dál více lidí.
Na poli u Pasohlávek na Brněnsku leží na hnoji tuny vyhozených okurek. Pěstitel je nejspíš vyhodil kvůli jejich přezrálosti. Zelenina přitom podle dobrovolníků z iniciativy Zachraň jídlo mohla zasytit desítky bezdomovců.
Lékárny mohou ode dneška odebírat léčebné konopí od domácích pěstitelů. Státní ústav pro kontrolu léčiv už dostal historicky první dodávku vypěstovanou v Česku od slušovické firmy Elkoplast. Lék se vydává na elektronický předpis.
Bramboráři budou dnes v Havlíčkově Brodě jednat o finanční náhradě kvůli špatné úrodě. Brambor je o třetinu méně než loni a dvojnásobně podražily. Může za to letošní extrémní sucho, kvůli kterému nenarostly hlízy. Značná část úrody tak propadává sítem třídiček.
Za nejčastější českou přílohu si letos připlatíme. Brambor je totiž málo, někteří zemědělci mluví o poloviční úrodě oproti loňsku. Smutně se teď dívají do svých bramboráren a někteří už obvolávají stálé zákazníky, že s dodávkami do jara, jako v jiných letech, nemohou počítat.
Češi začínají dávat přednost českému česneku před čínským. Farmáři potvrzují, že se poptávka po českých odrůdách neustále zvyšuje a produkce se za poslední čtyři roky zhruba ztrojnásobila. Přesto se této zeleniny do Česka dováží daleko více, než pokryje domácí produkce.
Pěstitelé a zástupci Agrární komory řeknou, jaká byla letošní sklizeň chmele. Kvůli horku a suchu v letních měsících odhadují, že bude asi o dva tisíce tun nižší než loni.
Na Žatecku začíná sklizeň chmele. Kvůli suchu bude ale zřejmě až o třetinu nižší, než se čekalo. Už teď je jasné, že menší pěstitelé, kteří se soustředí jenom na chmel, mohou mít po sklizni vážné problémy.
V Česku po letošní mírné zimě znovu klesly počty včelstev. Vidět je to nejen v úlech, ale také v sadech. Stromy plné květů stále nejsou opylované. Pěstitelé v Týně nad Bečvou na Přerovsku chtějí škody co nejvíce zmírnit, a tak si pronajímají vozy plné včelstev. S nimi pak doslova kočují z jednoho sadu do druhého.
Za zeleninovou samoobsluhu pod širým nebem zřejmě považují zloději zahrádkářské kolonie na Bruntálsku. Neváhají pěstitele připravit třeba o celou úrodu brambor nebo mrkve. Poslední dobou se zaměřují hlavně na žádaný český česnek.
Čeští pěstitelé česneku chtějí po státu, aby lépe ohlídal nepoctivé obchodníky, kteří španělský česnek vydávají za český. Výzva je součástí usnesení z dnešního celostátního semináře s názvem O česneku, který hostí Buchlovice na Uherskohradišťsku.
|Romana Kostohryzová, David Bernardy, Romana Lehmannová|Regiony
Na jihu Čech zemědělci zaznamenali malou úrodu třešní, méně bude také jablek, jejichž plody by ale měly být větší. Dlouhá zima a deštivé jaro ovlivnily hlavně peckoviny. U ostatního ovoce, jako jsou švestky a hrušky, by měla být úroda průměrná.
Extrémní vedra, pak silné bouřky, takové počasí nám zatím nabídlo letošní léto. Červenec byl jedním z nejsušších měsíců za několik posledních desetiletí. Vedra pak opakovaně vystřídaly silné bouřky. Výkyvy počasí se podepsaly i na letošní úrodě drobných pěstitelů a zahrádkářů v Plzni.
Až o polovinu menší úrodu brambor oproti běžnému roku očekávají letos zemědělci na jihu Moravy. Na vině je extrémní sucho posledních týdnů. Pěstitelů navíc stále ubývá, válcují je nízké dovozní ceny této plodiny.
Na jižní Moravě ubývá ovocných sadů. Plocha půdy pro pěstování broskví, višní nebo třeba meruněk se oproti loňsku snížila o pětinu. Jedná se přitom o dlouhodobý trend.
Sdružení Českomoravský česnek začne zájemcům z řad tuzemských pěstitelů vydávat certifikát původu. Zákazníci by tak měli snáze rozeznat pravý český česnek od španělských nebo čínských odrůd. O certifikát si zažádá i největší pěstitel česneku na Vysočině Daniel Pech.