Míra inflace se v eurozóně dostala meziročně na sedm procent. Hlavní podíl má zdražování potravin
Meziroční míra inflace v eurozóně v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent. V rychlém odhadu to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Růst o desetinu procentního bodu proti březnu odpovídá očekáváním analytiků. Hlavní podíl na inflaci mělo stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin. Loni v dubnu ceny v zemích, které používají společnou měnu, vzrostly meziročně o 7,4 procenta.
V kategorii potravin, alkoholu a tabákových výrobků inflace klesla na 13,6 procenta z březnových 15,5 procenta. Stále však byla výrazně vyšší než u neenergetického průmyslového zboží (6,2 procenta) a služeb (5,2 procenta).
Ceny energií, které k loňské rekordní inflaci přispívaly velmi silně, se po březnovém poklesu o 0,9 procenta opět vrátily k růstu. Ten činil 2,5 procenta.
Měnový fond zlepšil odhad růstu světové ekonomiky. Má tomu pomoci oživení aktivity v Číně
Číst článek
Meziměsíčně se ceny v eurozóně zvýšily o 0,7 procenta. Rychlý odhad neobsahuje údaje za celou Evropskou unii, úřad je zveřejní v polovině května.
K zemím s nejvyšší inflací z celé dvacítky zemí eurozóny nadále patří pobaltské státy – Lotyšsko (15 procent), Litva (13,2 procenta) a Estonsko (13,1 procenta). Mezi ně se však v dubnu dostalo Slovensko (14 procent), kde inflace klesá pomaleji než v trojici pobaltských zemí.
Nejnižší růst cen registrovaly v dubnu Lucembursko (2,7 procenta) a Belgie (3,3 procenta). V Německu, které má největší ekonomiku v Evropě, inflace klesla o dvě desetiny bodu na 7,6 procenta.
Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky je dostat inflaci k dvouprocentní hranici. Očekává se, že tento týden Evropská centrální banka opět zvýší úrokové sazby.
