Požadavek na zvýšení mezd inflaci nezpůsobil. Vláda nejedná podle navrhovaných postupů, říká šéf odborů
Šéf odborových svazů Josef Středula představil prezidentu Pavlovi postoj odborářů k výši minimální mzdy, probrali ale také inflaci, valorizaci penzí nebo změnu komunikace mezi odborovým svazem a prezidentem. Jaké jsou požadavky odborářů? Stojí za rekordní inflací zvyšování mezd? Vladimír Kroc se ptal Josefa Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů.
Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje po vládě od července zvýšení minimální mzdy o tisíc korun na 18 300 korun. Proč?
Požadavky jsou dva, k prvnímu červenci zvýšení o tisíc korun a k prvnímu lednu o 1200 korun. Vezměme si do rukou padesátikorunu, aspoň obrazně. Za každý pracovní den bychom od prvního července chtěli zvýšení o 50 korun.
Karenční dobu nám byl čert dlužen. Lidi staví do situace, ve které se mají obávat, jestli vůbec zvládnou nemoc. A to si poctivě platí pojištění, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Pro srovnání, v Německu uvažují o zvýšení o 50 korun za každou hodinu. Požadují zvýšení minimální mzdy z 12 eur na 14 eur. Ta česká činí necelých pět eur na hodinu, jde tedy o třetinovou hodnotu. To samozřejmě v souvislosti s inflací a s kupní silou.
Jsem rád, že jsme se s prezidentem shodli v tom, že minimální mzda by měla vyjadřovat takovou hodnotu, ze které bude zřejmé, že ten, který pracuje, na tom bude lépe než ten, který je na sociálních dávkách.
Když to sečteme, je to 2200 korun a je to nárůst skoro o 13 procent. Víte, že je to nejvyšší procentuální navýšení minimální mzdy od začátku milénia?
Máme také jednu z nejvyšších inflací od začátku milénia. Proti inflaci jsme velmi silně vystupovali, nezpůsobili jsme ji. Dali jsme vládě jasně najevo, jak má postupovat, ale nekoná tak. V tomto případě nechceme nic méně než to, aby se alespoň částečně inflace promítla do úrovně minimální mzdy.
„ Dali jsme vládě jasně najevo, jak má postupovat, ale nekoná tak.“
Například v Belgii mzdový automat zohledňuje inflaci a nezpůsobuje hyperinflaci. Pouze zachovává kupní sílu a v tomto případě chceme, aby se tím vláda zabývala, protože právě adekvátní minimální mzda je předmětem směrnice Evropské unie.
Tvrdíte, že tlak na zvyšování mezd nepopohání inflaci. Ekonom Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že jestliže ten začarovaný kruh mezi růstem mezd a inflací nepřetneme, inflace bude trvalejším problémem a trvaleji budeme snižovat životní úroveň nás všech.
To by muselo platit, že mzdy jsou předmětem a důvodem pro inflaci. Tak to není. Toto tvrzení potvrdila Evropská centrální banka i ekonomové. Tuto inflaci nezpůsobil požadavek na mzdy.
Mzdy a inflace
Hospodářská komora poukazuje na to, že produktivita roste pomaleji než výdělky.
To není pravda, zvláště v době, kdy tady máme obrovskou inflaci. Produktivita práce roste rychleji než mzdy. Výsledkem je šílená inflace, kterou mzdy rozhodně nezpůsobily. Ta je způsobena úplně jinými fenomény, a to ještě ve stejné situaci, kdy posiluje kurz české koruny, takže zboží, které přichází zvenku, je levnější.
„Produktivita práce roste rychleji než mzdy.“
Je dobře, že národní banka se v této věci chová tímto způsobem, protože kdyby se ještě do toho pustilo zhoršení kurzu české koruny, tak máme další problém. Pokud nastala inflační očekávání, tak jsme řekli už v lednu roku 2022, jakým způsobem má vláda postupovat – obdobně jako francouzská, že má použít zákon o cenách, který tady platí.
Ne zastropovat ceny, ale použít metodu, která je v zákonu umožněna, tedy věcné usměrňování cen. Podívat se na marže a začít regulaci, uznat oprávněný zisk a podobně, tak, jak to zákon zná. Kdybychom to dělali, tak bychom neměli například oproti Francii dvojnásobnou inflaci.
24:14
K plýtvání potravinami přispívají vysoké ceny a promoční akce, kritizuje Mikoška ze Svazu obchodu
Číst článek
Od příštího roku by se měla minimální mzda valorizovat automaticky podle průměrné mzdy. Souhlasíte s tím návrhem?
Takový návrh ještě v této podobě neexistuje. Měli jsme první jednání v této věci, tedy jak se v České republice promítne evropská směrnice o adekvátních minimální mzdách do českého právního řádu, a v tomto případě je tam docela závažný nedostatek.
To, co nám bylo předloženo, je proti duchu směrnice, protože tam existuje i možnost snížení, což považujeme za naprosto nevídané. Výtky jsme na jednání sdělili, takže uvidíme, jak bude tato debata pokračovat.
Je namístě opatrnost vlády v otázce zveřejnění návrhu důchodové reformy? A proč je Josef Středula proti obnovení karenční doby? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
