„Každý rok se opakuje, že jsme nejlepší v Evropě, byť je to dáno nesrovnatelnou hladinou hranic chudoby,“ vysvětluje v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
Nejnižší inflaci mělo v květnu Lotyšsko, a to nulovou. Ve Finsku míra inflace činila 0,4 procenta a v Itálii 0,8 procenta. Naopak nejvyšší inflace byla v Rumunsku, kde činila 5,8 procenta.
Podíl mladých zaměstnaných lidí, kteří žijí se svými rodiči, v Evropě v posledních letech výrazně vzrostl. Nejvýrazněji je tento trend pozorovatelný v Irsku.
Zlepšení ve srovnání s rokem 2019 zaznamenalo loni 18 unijních států, v šesti zemích však naděje dožití stále úrovně nedosáhla. Jedná se o Německo, Estonsko, Řecko, Rakousko, Nizozemsko a Finsko.
Bulharsko je nejchudší zemí Evropské unie a dlouhodobě se potýká s politickou nestabilitou. Stává se také tradicí, že Bulhaři vycházejí z průzkumů jako nejméně šťastný národ Evropské unie.
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá.
Inflace v zemích Evropské unie klesá, v Česku je ale stále téměř nejvyšší ze všech členských zemí. Podle ekonoma Mojmíra Hampla mohou za podstatnou část tuzemské inflace politické chyby.
„Pokud porovnáme nabídky v neregulované části, kterou mají zákazníci pro příští rok možnost získat od dodavatelů, tak v meziročním porovnání zákazníci nezaplatí víc,“ vysvětluje Stanislav Trávníček.
Ve srovnání se srpnem se počet nezaměstnaných v Evropské unii zvýšil o 95 tisíc a v eurozóně o 69 tisíc. V porovnání s loňským zářím se počet nezaměstnaných snížil v Evropské unii o 126. tisíc.
Počet imigrantů deportovaných ze zemí Evropské unie ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl o 29 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku, většina byla z Francie a Německa.
V Česku se v srpnu opět snížila i míra nezaměstnanosti ve věkové kategorii do 25 let, a to na 8,5 procenta. V celé EU míra nezaměstnanosti v této věkové kategorii zůstala na 14 procentech.
Český statistický úřad došel k závěru, že ve druhém pololetí minulého roku byl plyn pro tuzemského spotřebitele v rámci Evropské unie desátý nejlevnější, elektřina sedmá nejlevnější.
Podle Eurostatu aktuálně pobývá v Česku 360 000 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Valnou většinu tvoří děti a dospělé ženy. Počet uprchlíků v Evropské unii se stále zvyšuje.
„Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka trpí nadváhou nebo obezitou, kondicí, která je z velké části spojena s nevhodným stravováním. Míra obezity v Česku roste a přesahuje už 19 procent,“ říká doktorka.
Zeměmi, které poskytly dočasnou ochranu největšímu počtu lidí z Ukrajiny, jsou Německo, které takto hostí 1 133 420 lidí, Polsko (977 740) a Česko (349 140).
Nezaměstnanost stoupla z červnových 3,3 procenta na červencových 3,4 procenta. Oproti loňskému roku je bez práce o 18 tisíc lidí více. Přesto je podle ministra Mariana Jurečky situace dobrá.
Česko má citelné mezery zejména ve srovnání se zeměmi západní a zvlášť severní Evropy. Například tak základní techniku, použití silného hesla při autentizaci, využívá jen 86,5 procenta českých firem.
Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým evropským zemím.
Nejvyšší inflaci ze zemí eurozóny vykázaly v květnu Slovensko a Lotyšsko s hodnotou 12,3 procenta. Nejméně ceny rostly v Lucembursku (dvě procenta), Belgii (2,7 procenta) a Španělsku (2,9 procenta).
Úřady dosud podle Síkely pracovaly jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko patřilo mezi nejdražší země v Evropě.