Ukazatele chudoby Česko řadí mezi nejlepší v Evropě. Srovnávání zemí ale kulhá, problém je v definici
Česko ze statistik vychází jako země s nejmenším podílem lidí ohrožených chudobou. Realita se od dat Eurostatu ale poněkud liší. „Tenhle ukazatel neměří chudobu, ale spíš nerovnost v rozdělení příjmů. Každý rok se opakuje, že jsme nejlepší v Evropě, byť je to dáno nesrovnatelnou hladinou hranic chudoby,“ vysvětluje zkreslení dat v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
V Česku je nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v Evropské unii. Ukazují to aspoň data evropského statistického úřadu Eurostat. Čím jsme si to zasloužili, pokud jsou tato data přesná?
Tohle je dobrá zpráva, protože v Česku je, v rámci Evropy, chudoba podprůměrná.
Bez ohledu na to, jestli měříte podle toho, zda si lidé mohou dovolit nenadálé výdaje, nebo nemůžou jet na dovolenou, nemůžou si vytápět byt apod. – ve všech ukazatelích míry chudoby, které mají smysl, jsme zhruba na třetině všech evropských zemí.
Jsou země, kde je mnohem menší chudoba, než u nás, ale zároveň ve většině je chudoba častější. Tento ukazatel nás řadí na špičku Evropy. Ale jak to vypadá doopravdy, vědí lidé, kteří jedou třeba do Švýcarska, Holandska nebo Lucemburska.
Problém je ten, že tohle je relativní příjmová chudoba, která se měří tak, že najdete prostřední hodnotu, medián, příjmů domácností v zemi, a z něj spočítáte 60 procent. Lidé, kteří spadnou pod těch 60 procent, představují ty chudé.
Kupní síla, o kterou lidé přišli před rokem a půl, se bude vracet zpět ještě roky, srovnává sociolog
Číst článek
Jenže takováto střední domácnost v Česku má mnohem horší životní úroveň než v Lucembursku, Holandsku apod. Ve výsledku je ale lucemburský chudý zhruba na úrovni středněpříjmového Čecha, proto je ten ukazatel mezinárodně neporovnatelný.
Ekonomický historik Jakub Rákosník dokonce ukazuje, že nejmenší míry chudoby, takhle měřené, byly za komunismu v 80. letech. Příjmy byly tehdy tak nízké, že když z mediánu spočítáte 60 procent, tak už pod ním nikdo nebyl. Protože většina lidí měla docela málo.
Vidíte tedy, že tenhle ukazatel neměří chudobu, ale spíš nerovnost v rozdělení příjmů. Každý rok se opakuje, že jsme nejlepší v Evropě, byť je to dáno nesrovnatelnou hladinou hranic chudoby. Není to chyba statistického úřadu ve výzkumu, ale chyba definice Eurostatu, bohužel.
Nahoru to táhnou třeba čísla dlouhodobě nejnižší míry nezaměstnanosti?
Jedním ukazatelem je relativní příjmová chudoba, kterou jsem teď kritizoval. Potom jsou další komponované ukazatele, kolik lidí je buďto příjmově chudých, nebo nezaměstnaných, nebo si třeba nemůžou dovolit kupovat maso apod.
Talentované děti z chudších poměrů jdou na horší školy. Pomoci může úprava systému, říká sociolog
Číst článek
Pokud tam ale už tu základní složku tvoří ta příjmová chudoba, ničí tím i celkový ukazatel, protože většina lidí, kteří si nemůžou dovolit kupovat pořádné jídlo, je zároveň příjmově chudá. Je to složité, bohužel.
Eurostat má vstupní ukazatel, jímž je, mezi státy nesrovnatelná, relativní příjmová chudoba, a z toho vytváří další statistiky, které jsou ve výsledku také nesrovnatelné. Vytváří pak fikci, že jsme na tom nejlépe v Evropě, byť jsme na tom nadprůměrně.
Nechci říkat, že ta chudoba je v Česku extrémní, ale bohužel se stává předmětem politických kampaní. Minimálně od roku 2013, co to sleduji, se tím vlády chlubí. Každá vláda ukazuje, že to dotáhla na špičku.
Když o tom ale mluví, zastiňují realitu, že existuje 20 procent lidí, kteří jsou na hraně chudoby a neušetří nic. Když zastiňujete špatným ukazatelem, oddalujete řešení. Eurostat by tuto svou metodiku měl změnit.
Nemluvě o tom, že, pokud to dobře chápu, když má Česká republika vysokou míru exekucí, tak pak jednotlivé výdělky Eurostat zahrne do statistiky, ale to, že část mezd je lidem obratem zabaven, už nezohledňuje.
Na to poukazuje třeba Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Romské osady na Slovensku se mění. V Medzevu rostou nové domy a barbera Daniela čeká stáž v USA
Číst článek
Tahle statistika zobrazuje, jak lidé vychází z příjmů před exekuční srážkou. Kdyby to bylo až po srážkách, tak by takhle definovaná míra chudoby byla třeba o jedno, dvě procenta vyšší.
Nejzásadnějším problémem tudíž je, že hladiny jsou jiné. V roce 2012 Eurostat spočítal z mediánu příjmů střední příjem na hladině celé Evropy. V paritě kupní síly, kterou vyrovnává ta cenovou hladinu, spočítal 60 procent, a z toho mu vyšlo, kolik do této evropské chudoby spadne lidí.
V Evropě bylo v takto definované chudobě 25 procent lidí. V Česku to bylo 30 procent, protože při srovnání hladin chudoby se ukázalo, že jsme na tom spíš podprůměrně.
Ten ukazatel má spoustu problémů, větší než ty exekuce je podle mě třeba fungování důchodového systému. Z toho ukazatele to vypadá, že Švýcarsko má hodně chudých důchodců. Ti důchodci ve Švýcarsku už na pohled nevypadají úplně nejchudší, byť samozřejmě někteří jsou.
Ve Švýcarsku platí pracující mnohem menší sociální odvody, o 10 procent. Máte díky tomu vyšší příjmy, není tolik chudých pracujících. Platíte si fondové spoření na důchod, a když pak odejdete do důchodu, máte nižší příjmy, tudíž ve statistice vypadáte chudí.
Ve skutečnosti máte mnohem více naspořeno a čerpáte úspory z majetku. V té statistice ale majetek a úspory vůbec nefigurují. Vypadá to tak, že jste chudý důchodce s miliony na účtu.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
