Kupní síla, o kterou lidé přišli před rokem a půl, se bude vracet zpět ještě roky, srovnává sociolog
Část českých domácností už dokáže měsíčně ušetřit víc než před rokem. Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa je to tím, že inflace už není tak vysoká. „Rostou příjmy a nerostou ceny,“ shrnuje v rozhovoru pro pořad Život k nezaplacení na Radiožurnálu. Třetina domácností ale neušetří měsíčně ani ted nic a jejich počet se nezměnil, upozorňuje sociolog.
Zveřejnili jste nový průzkum, co zajímavého ukazuje?
Ukazuje se, že stav těchto domácností se mění velmi pomalu. Hospodaření domácností se zhoršilo v letech 2022 a na začátku roku 2023. Kdyby se to měnilo stejným tempem zpátky, tak to bude trvat roky, než se chudším domácnostem, zejména těm pracujícím s dětmi, vrátí kupní síla.
Stát by měl reagovat i na straně pracujících, nízkopříjmových, říká sociolog Daniel Prokop
Ta změna je pomalá. Ale zajímavé je, že je rychlejší v ukazatelích, kolik průměrně rodiny ušetří. V našem výzkumu domácnosti průměrně ušetří 6500 korun. To je mnohem víc než před rokem, kdy to bylo kolem 5000 korun. V tomhle je evidentní zlepšení dané tím, že rostou příjmy a nerostou ceny.
Jenže se nemění počet lidí, kteří neušetří nic. To je zhruba třetina domácnostní.
To znamená, že se evidentně zlepšuje hospodaření u horních dvou třetin domácností, tedy dejme tomu u střední a vyšší vrstvy. Ale počet domácnostní bez úspor je stále stejný.
Osm základních potravin je teď levnějších než v lednu. Supermarkety využívají ‚cenové následování‘
Číst článek
Teď už nejde o to, že by se zvyšovaly náklady. Inflace se zastavila. Jde o to, komu se zvyšují příjmy. A ty se zvyšují rychleji středně a vysokopříjmovým lidem.
Proč zůstává stejný počet domácností, které neušetří nic?
Část z toho jsou důchodci. Těm se zastavila valorizace důchodů, která jim hodně pomohla, aby se v posledním roce nepropadli do chudoby. Teď už to jenom dorovnává inflaci, ale jejich životní úroveň stagnuje.
Pracovní trh reaguje a začíná zvyšovat mzdy – ale samozřejmě prvně tam, kde je na přehřátém trhu práce riziko, že budou zaměstnanci odcházet. Tedy ti více kvalifikovaní, vysokopříjmoví lidé. Tam nejprve míří investice firem.
To mě znovu vrací k tomu, že by stát měl změnit danění nízkopříjmových lidí. A přehodnotit to, že jim z minimální mzdy bere 9000 korun na daních, odvodech a podobně. Protože právě u těchto lidí se dá nejvíc pomoct právě daňovou reformou.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
