Podle minoritářů nedělá vedení ČEZ věci ve prospěch všech akcionářů, ale hlavně pro stát, říká Klímová
Rozhodnutí o výši dividendy, ale také informace o hospodaření ČEZ a o dalších plánech vedení firmy. To jsou témata valné hromady společnosti ČEZ, která se konala v pražském Kongresovém centru. „Podle minoritářů dělá vedení ČEZ věci ne ve prospěch všech akcionářů, ale hlavně toho majoritního,“ popisuje v rozhovoru pro Radiožurnál hlavní ekonomická analytička Jana Klímová, která sledovala průběh pondělní valné hromady.
Většinu ČEZ samozřejmě vlastní český stát, ale nejen díky kuponové privatizaci má tato firma řadu minoritních akcionářů. Jejich zástupci průběžně často veřejně a často hlasitě kritizují některé kroky vedení firmy i to, jak k ČEZ přistupují politici. Projevilo se to nějak na atmosféře dnešní (pondělní) valné hromady? Byla vyhrocená?
Řekla bych, že byla letos méně vyhrocená než dřív. Například loni valnou hromadu přerušila akce hnutí Greenpeace, jehož zástupci také jsou akcionáři ČEZ. Ti byli na valné hromadě a protestovali proti pokračování těžby uhlí v dole Bílina až do roku 2035. Podle nich ČEZ páchá fosilní zločiny a aktivisty, tedy akcionáře, vyváděla policie.
Poslechněte si rozhovor o valné hromadě ČEZu s ekonomickou analytičkou Českého rozhlasu Janou Klímovou
Letos to bylo v tomto ohledu slabší. Byla tam jen taková menší demonstrace proti uhlí před kongresovým centrem. ČEZ navíc oznámil záměr skončit s uhlím celkově už do roku 2030. Takže hroty jsou dost obroušeny u této části akcionářů.
Spíš bych řekla, že letos tam dominovali druzí minoritní akcionáři, kteří se již tradičně zajímají o finance a investice ČEZ. Podle nich dělá vedení ČEZ věci ne ve prospěch všech akcionářů, ale hlavně toho majoritního, kterým je ze 70 % stát, respektive ministerstvo financí, a důsledkem tedy podle nich je, že se snižuje hodnota akcií a tím i jejich majetku.
K známým rebelům této skupiny patří třeba Michal Šnobr, který stejně jako loni protestoval také proti omezování délky otázek v diskusi na valné hromadě. Je to podle něj neférové a nedůstojné ze strany vedení. A se sadou otázek na jednání managementu se letos přidal také nově i zakladatel spolku minoritářů ČEZ Pavel Grünwald.
Valná hromada ČEZ rozhodne o dividendě, vedení firmy navrhlo 52 korun za akcii
Číst článek
Minoritní akcionáři letos kritizovali mimo jiné to, kolik peněz odvedl ČEZ státu na tzv. windfall tax, tedy na dodatečné dani z nadměrných zisků. Kolik to bylo a je kritika na místě? Mohlo vedení ČEZ udělat něco jinak, když o tom, že daň bude a jak bude konstruovaná, rozhodli samozřejmě politici v parlamentu?
Faktem je, že ČEZ odvedl ze všech těch desítek firem a bank, na které se windfall tax vztahuje, absolutně nejvíc. Stát na této daně za loňský rok vybral 39 miliard a z toho, jak ČEZ dnes (v pondělí) upřesnil, jen on sám poslal státu 30,1 miliardy korun.
Původně v tom byla ještě záloha 1,4 miliardy korun, čili to bylo vyšší, ale to stát vrátil nebo vrátí. K tomu ještě navíc ČEZ platil odvody z nadměrných tržeb z výroby elektřiny a ty dosáhly dalších 10 miliard korun. A opět to bylo nejvíc ze všech, na které se odvody vztahovaly a to právě kvůli lukrativní výrobě jaderných elektráren, které má opět pouze ČEZ.
Takže minoritáři vedení ČEZ vyčítají, že se mělo vedení proti státu postavit. Podle nich šlo o dvojí zdanění, které je nezákonné, neústavní a také proti duchu nařízení Evropské komise v tomto smyslu. ČEZ ale dnes (v pondělí) zopakoval, že podle jeho právních názorů to není v rozporu s právem ani s jinými předpisy. Nicméně minoritáři v kuloárech diskutovali široce o tom, že sami chtějí podat žaloby a také stížnost na ČEZ na Evropskou komisi.
Dva jaderné bloky by zatím mohly stačit. Aby zbyl prostor i pro jiné varianty, které můžou být levnější
Číst článek
Takže uvidíme, pokud to podají a jaký případně se výsledek.
Přesně tak.
Tím, co samozřejmě zajímá akcionáře a co bude mít také nemalý dopad do státního rozpočtu, protože 70% vlastníkem ČEZ je stát, tak tím je výše dividendy. Představenstvo navrhlo vyplatit letos 80 % ze zisku, což by mělo být 52 korun na akcii. Je jasné, že to tak dopadne, nebo je možné, že by valná hromada mohla rozhodnout o nějaké jiné výši?
Myslím si, že je nepravděpodobné, že by rozhodla valná hromada o jiné výši, protože rozhodující slovo má stát se svým podílem 70 % a ten nedal proti tomu návrhu na dividendu 52 korun na akcii žádný protinávrh před valnou hromadou.
Na valné hromadě už ho dát nemůže, takže to nevypadá. Mohl by se ještě připojit k jednomu protinávrhu od minoritního akcionáře na zvýšení dividendy na 61,50 na akcii, ale to nedává smysl, aby se stát k tomu připojoval, když nedal vlastní protinávrh. Takže já si myslím, že to projde hladce.
(Na valné hromadě byla nakonec skutečně schválena dividenda 52 korun na akcii, celkem tak ČEZ vyplatí 28 miliard – pozn. red.)
