Léky na srdce či schizofrenii mívají masivní výpadky, náhrada za ně není. Někde chybí celý rok
Dostupnost části léků se razantně liší mezi jednotlivými okresy. V některých případech jsou však tyto statistiky zkreslené tím, že lidé mívají lékaře v jiném městě, než ve kterém chodí do lékárny. S hledáním zásobených lékáren nově pomáhá mobilní aplikace od Státního úřadu pro kontrolu léčiv.
Abilify, aricogan, aryzalera: slouží k léčbě schizofrenie či bipolární poruchy, nemají náhradu a mívají výpadky ve výrobě. V lékárnách často chybí. Lékaři loni předepsali 164 tisíc balení některého z nich, lékárníci vydali 118 tisíc balení, ukazují volně dostupná data z eReceptů. Víc než čtvrtinu receptů si tedy pacienti napříč republikou nevyzvedli.
Na řadě míst byla situace na první pohled kritická. V okresech Rokycany a Plzeň-jih zůstaly nevyzvednuté tři čtvrtiny receptů. Sousední Příbram přitom měla předpisy a výdeje těchto léků vyrovnané.
Data o nedostupnosti těchto léků neukazují žádný prostorový vzorec, který by pomohl pochopit logiku loňského výpadku. Vynesení dat do mapy obvykle na první pohled upozorní na lepší situaci v centrech a neštěstí v odlehlých regionech. Tady ne, v řadě příhraničních okresů je situace lepší než v Praze či Brně.
Naznačuje to, že tento typ výpadků by mohl být výrazně lokální: poptávané léky někde leží, ale nejsou v danou chvíli na místě, kde je pacienti hledají. Jde o jiný typ výpadků než například u penicilinových antibiotik, o kterých média mohutně referovala. U těch zkrátka do Česka v kritickém období nedorazilo dost balení, takže se nedostatek projevil okamžitě. Lokální výpadky – například právě léků na schizofrenii – jsou pro pacienty stejně palčivé, ale pro novináře téměř neviditelné.
Dodávky penicilinu jsou rozkolísané už rok, ukazují data. Podívejte se, kterým lékům hrozí výpadky
Číst článek
Ještě kritičtější čísla než zmíněné léky na schizofrenii ukazuje duac na akné. U něj loni propadla víc než polovina receptů. Lékaři předepsali 10,5 tisíce balení, pacienti si vyzvedli jen 4,7 tisíce. Problémy s výrobou u něj vedly k výpadkům v letech 2022 i 2023, jak ukazuje například interaktivní graf v článku z minulého podzimu; stačí zadat duac do vyhledávacího řádku nad grafem. Ani tento lék nemá náhradu, ani u něj nevidíme ve výpadcích žádný prostorový vzorec.
Třetí případ se týká kardiaků. Léky tenoloc a celiprolol vitabalans slouží k předcházení záchvatů anginy pectoris a k léčbě vysokého krevního tlaku. Ani jeden loni neměl výrobní výpadek, přesto opět propadla pětina receptů. Lékaři předepsali 44 tisíc balení, lékárníci vydali 35 tisíc. Dvojice léků je vzájemně zaměnitelná, ale jinou náhradu nemají.
Analýza staví vystavené recepty lékařů proti skutečně vydaným lékům v datech z eReceptů. Místo konkrétních léků sleduje takzvané ATC skupiny, které sdružují léky se stejnou účinnou látkou a způsobem podání. Léky v nich jsou vzájemně zaměnitelné. Například přípravky abilify, aricogan a aryzalera mají účinnou látku aripiprazol, stejně se jmenuje i patřičná ATC skupina.
Lokální, tedy neviditelné
Všechny tři zmíněné skupiny léků mají jedno společné: přestože jde o závažné výpadky, pro média byly takřka neviditelné.
„Dlouhodobě pozorujeme, že pacienti vyhledávají mnohem více léků než jen ty, jejichž nedostupnost je mediálně známá,“ vysvětluje Roman Vuchtrl, jeden z dvojice autorů analýzy. Provozuje web dostupnost-leku.cz, na kterém díky propojení s několika desítkami lékáren a datech o jejich skladových zásobách umožňuje uživatelům najít nedostatkové léky.
Nelegální přeprodeje léků: díra za miliardy. U některých látek může reexport souviset s výpadky
Číst článek
„Chtěli jsme lépe pochopit, co za nedostupností skutečně je a jak ji poznáme v datech,“ popisuje svou motivaci. „Zjistili jsme přitom, že velká část výpadků má lokální charakter. V některých částech republiky léky jsou, jinde ne.“
„Předpokládali jsme také, že lidé, kteří hledají lék na internetu, jsou jen špičkou ledovce a spektrum výpadků by mohlo být širší, než se psalo v médiích. Přesně to také analýza potvrdila,“ dodává.
Vuchtrl věří, že lokální výpadky dokáže zmírnit informace, ve které lékárně je lék dostupný. Zájemce o lék jeho vyhledávač přesměruje například do sousedního okresu, kde lék mají na skladě.
Podobně ostatně uvažuje také ministerstvo zdravotnictví, od letošního června by měly lékárny do systému eRecept hlásit dostupnost léků deklarovaných úřadem jako nedostatkové. Pacienti by tak místo obíhání lékáren mohli jít s pomocí aplikace eRecept PACIENT najisto.
Proč zrovna antibiotika?
Mediální smršť kolem výpadků léků spustila chybějící penicilinová antibiotika, zejména ospen. Média poctivě referovala také o výpadku betahistinových léků k léčbě závratí. Metrikou počtu propadlých balení přitom loni nešlo o nijak výjimečné výpadky: propadlo 11 procent receptů na penicilinová antibiotika a 19 procent betahistinových léčiv.
Novela lékového zákona: ‚Umlčují mě,‘ volá poslanec. Podle ministerstva jeho návrh zjednoduší černý vývoz
Číst článek
„Antibiotika a betahistinové léky měly v jeden moment zásadní propad v dostupnosti a prakticky nebylo možné je pořídit,“ pátrá Vuchtrl, proč se média některým lékům věnují, jiným ne. „Skupiny s největšími výpadky, jako byly léky na schizofrenii, chyběly relativně konstantně, po celý rok. Naopak antibiotika a betahistinové léky v jednom okamžiku v podstatě nebyly k dostání. Je možné, že byly medializované právě proto.“
Poslední výpadek, který v analýze zmiňuje, se týká léků na cukrovku. Přípravků saxenda a victoza loni propadlo 18 tisíc ze 102 tisíc předepsaných balení, tedy 18 procent. Přípravky pro diabetiky ovšem zmiňujeme ještě z jiných důvodů. Na základě otevřených dat u nich máme podezření, že jsou jedním z hlavních artiklů nelegálních přeprodejců, jak jsme popsali letos na jaře. Reexport pak může úzce souviset s jejich nedostupností.
S receptem z Prahy do Berouna
Celkem si loni Češi nevyzvedli 11 ze 170 milionů předepsaných balení, tedy sedm procent, ukazuje analýza. O rok dříve bylo číslo podobné.
Limitem analýzy je fakt, že nevíme, proč recept propadl. Mohl prostě expirovat.
Pátrání po lokální nedostupnosti zase komplikuje možnost, že si pacient lék vyzvedl v jiném okrese, než kde mu ho lékař předepsal. Následující mapa ostatně naznačuje, že se to děje běžně.
V Praze si loni pacienti nevyzvedli 40 procent předepsaných balení, zato v okolí je převis opačný: Praha-západ má o 32 procent víc vydaných léků než předepsaných, Praha-východ o 23 procent. V dalších středočeských okresech je trend podobný. A stejný vzorec se opakuje u většiny krajských měst a předměstí.
„Krajská města mají tendenci mít vysoké schodky výdejů, protože do nich jezdí lidé z okolních okresů,“ potvrzuje domněnku Tomáš Landovský, druhý z autorů analýzy.
„Nejviditelnější je to v Berouně,“ pokračuje. Středočeský okres má totiž opačnou pozici než Praha, je v něm šedesátiprocentní převis vydaných receptů nad předepsanými.
„Na Berounsku jsou dvě nemocniční lékárny, které mají online info o dostupnosti léků. Je možné, že si do nich lidé z jiných okresů masivně jezdí pro léky,“ naznačuje Landovský řešení hádanky.
Kvůli obtížné interpretaci se oba analytici zaměřují na „bezpečné“ skupiny léků, kde v celém Česku za celý minulý rok propadly desítky procent předepsaných balení. Díky vyhledávači dostupnosti léků tak dokážou poukázat na neviditelné – protože lokální – výpadky.
