Bezpečný odchod od uhlí. Podívejte se, s čím počítají superkritické scénáře a jaká se chystají opatření
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo opatření, která mají zajistit bezpečnost dodávek elektřiny a tepla i v případě rychlejšího ukončení spalování uhlí než se doposud čekalo, tedy ještě před rokem 2030. Reaguje tak na nové propočty správce elektrizačních sítí ČEPS, který připravil „superkritické scénáře“ pro roky 2025, 2027 a 2030. Jaká opatření se chystají a o čem superkritický scénář mluví? Přinášíme vysvětlení v otázkách a odpovědích.
Důvodem, proč by mohl superkritický scénář nastat už v příštím roce, je hlavně avízo dvou majitelů dolů a uhelných zdrojů – společnosti Sev.en finančníka Pavla Tykače a společnost SUAS dědiců podnikatele Františka Štěpánka, že své uhelné zdroje už příští rok asi vypnou.
V roce 2027 pak nevyloučil ukončení provozu některých uhelných elektráren také ČEZ ovládaný státem, s tím, že další by skončily právě kolem roku 2030.
Pálit uhlí se totiž kvůli zdražení emisních povolenek na vypouštění CO2 přestalo od letoška ekonomicky vyplácet. Proto se záměr provozovatelů vypnout elektrárny urychlil i před rok 2030.
ČEPS a ministerstvo průmyslu a obchodu došly v superkritických scénářích k závěru, že je nepravděpodobné, že by i přes vypnutí zmíněných elektráren mohl nastat nedostatek elektřiny na pokrytí tuzemské spotřeby.
Bude se ale muset navýšit dovoz ze zahraničí a urychlit stavbu nových zelených a také plynových zdrojů.
Pro případ nějaké neočekávané události při superkritickém scénáři chce stát upravit legislativu tak, aby umožnila nová práva a povinnosti státu i provozovatelů elektráren.
Ti budu například muset dopředu ČEPSu nahlásit, kdy chtějí svůj zdroj vypnout. Ten posoudí, zda to bude znamenat ohrožení bezpečnosti provozu soustavy a pokud ano, může pak prostřednictvím Energetického regulačního úřadu nařídit další provoz takového zdroje někomu jinému. S tím, že se náklady na tento provoz započítají do regulované složky ceny elektřiny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně ujišťuje, že superkritický scénář je pro Česko nepravděpodobný.
ČEPS ho nicméně spočítal proto, aby měl pro případ, že by hrozil, v ruce nástroje, jak mu předejít nebo danou situaci řešit. „Riziko, že Česko bude mít nedostatek elektřiny, tedy ani v těchto superkrických scénářích nehrozí,“ řekl vrchní ředitel pro energetiku René Neděla.
O čem superkritický scénář mluví a jaká opatření pro bezpečný odchod od uhlí se chystají? Přinášíme vysvětlení v otázkách a odpovědích:
Co nejhoršího by se podle ministerstva průmyslu a obchodu mohlo stát – jak vypadá superkritický scénář?
Tento scénář by nastal za výše popsané situace, kdy by už příští rok odstavila své uhelné elektrárny firma Sev.en (Chvaletice a Počerady) a SUAS (bývalá Sokolovská uhelná) a některé uhelné zdroje ČEZ v roce 2027.
Kromě toho scénář započítal i kombinaci několika „stresových faktorů“, které podle ČEPS nejsou příliš pravděpodobné.
Je to polovinu pomalejší, než předpokládaná instalace obnovitelných zdrojů (OZE), neplánovaná časově omezená odstávka jednoho bloku v Dukovanech a v Temelíně a plánovaná odstávka elektrického vedení z Německa z důvodu jeho údržby a posílení.
Větrné elektrárny nemají negativa, na jejich estetiku si lidé časem zvyknou, říká Bursík
Číst článek
V takovém případě by se Česko stalo už příští rok z vývozce elektřiny mírným dovozcem. V roce 2027 by podíl dovážené elektřiny na celkové spotřebě vzrostl na 20 procent, tedy asi 14 terrawwatthodin (TWh).
Při roční technické kapacitě dovozů 20 až 24 TWh je takový objem elektřiny možné dovézt. Podle evropských provozovatelů soustav ENTSO-E jsou takové dovozy v rámci Evropy reálné.
Česko už nyní elektřinu dováží, hlavně z Německa a Polska, stále víc jí ale pořád samo vyváží.
Jaká chce stát udělat další opatření, aby zajistil dostatek dodávek elektřiny a tepla i po konci uhlí a nebyl jen závislý a dovozu?
Podle MPO jde o čtyři kroky. Zaprvé je to dekarbonizační mechanismus, který umožní podporovat zdroje, které budou nutné pro zajištění bezpečného přechodu na energetiku bez uhlí.
V rámci tohoto mechanismu stát řekne, svůj cíl, konkrétní termín, kdy Česko skončí s uhlím. Jedná se o podporu zelených zdrojů, ale i plynových, které budou mít technologii umožňující v budoucnu spalovat místo fosilního zemního plynu vodík.
Zadruhé jde o zavedení kapacitních mechanismů do legislativy pro případ řešení situací, kdy by mohlo dojít k dlouhodobému nedostatku dodávek elektřiny.
Jde buď o státní podporu pro investice do chybějících zdrojů, anebo udržování tzv. strategické rezervy. To znamená, že zdroje, které by se jinak musely odstavit, budou dostávat platbu za pohotovostní stav.
Výroba elektřiny z uhlí skončí za deset let, plánuje ministerstvo průmyslu v nové koncepci energetiky
Číst článek
Zatřetí půjde o krizové opatření, které umožní Česku vyhnout se neočekávané krizi. Jde o možnost podpory pro zdroje určené k odstavení.
ČEPS také chystá nový „produkt“ s názvem SOS, tedy schopnost obnovy soustavy. Je pro situaci, kdy by došlo k blackoutu, tedy úplnému výpadku elektřiny, po kterém je potřeba mít zdroje schopné startovat tzv. ze tmy.
Na tuto službu vypíše v příštím nebo přes příštím roce tendr, přihlásit se budou moci i uhelné zdroje. Podle informací Českého rozhlasu půjde hlavně o příležitost pro několik uhelných elektráren, které budou za připravenost "najet ze tmy" dostávat kompenzace. Celkem by se mohlo jednat až o 3 miliardy korun za rok.
Za čtvrté jde o zjednodušení povolovacích procesů u vybraných zdrojů, jednak u OZE, ale i plynových elektráren.
Jak lze stavbu nových elektráren zjednodušit?
Pro OZE se připravují akcelerační zóny, kde bude jen jednoduché povolování. Další věc je navýšení výkonu, kdy bude povolení instalace OZE bez potřebných licencí, až na 100 kW.
Připravený je také tzv. lex plyn, který zahrnuje plynové elektrárny o výkonu 100 MW a více pod stavby pro energetickou bezpečnost. Nyní jsou to jenom jaderné elektrárny.
O stavbě nových plynových zdrojů bude rozhodovat Dopravní a energetický stavební úřad jednoinstančně, bez možnosti odvolání. V určitých místech, například kde se odstaví uhelné elektrárny, by také pro výstavbu plynu nemusel investor žádat o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).
