Výroba elektřiny z uhlí skončí za deset let, plánuje ministerstvo průmyslu v nové koncepci energetiky
Zatímco loni se v Česku skoro polovina elektřiny vyrobila v uhelných elektrárnách, v roce 2030 to má být jen 10 procent a od roku 2033 už nula. Naopak téměř zdvojnásobit se má ve stejném období podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a navýšit se má podíl z jádra. V roce 2040, kdy má již fungovat nový pátý blok v Dukovanech, má vzrůst z nynějších 37 procent až na maximálních 65 procent.
V dalších deseti letech, po odstavení starých dukovanských bloků, ale zase klesne na padesát až necelých 40 procent. Vyplývá to z návrhu aktualizované státní energetické koncepce, kterou nyní dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Dokument nyní pošle do meziresortního připomínkového řízení.
Původně měl být návrh hotový do konce loňského roku. Zdržení úřad Jozefa Síkely (STAN) vysvětluje tím, že koncepce zahrnuje připomínky Evropské komise k tzv. Vnitrostátnímu klimaticko-energetickému plánu, který vláda schválila loni na podzim. Připomínky z Bruselu dostal úřad v prosinci a v lednu je vyhodnocoval, vysvětlil mluvčí Marek Vošahlík.
Energetická koncepce modeluje využití různých zdrojů energie v tzv. třech koridorech, tedy do roku 2030, 2040 a 2050. Podíly jednotlivých energií na celkové výrobě či spotřebě všech primárních zdrojů energie uvádí v rozmezí minimální a maximální.
Nejistota v Dukovanech
Například u jaderných elektráren počítá návrh s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Důvodem podle vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu Reného Neděli je nejistota, kolik atomových bloků bude v provozu a kolik se jich především v Dukovanech, které jsou starší než Temelín, ve čtyřicátých letech odstaví.
Jasné zatím ani není, kolik bloků do té doby přibude. Vláda si nyní nechala od dvou uchazečů v tendru na jeden nový blok v Dukovanech předložit závaznou cenovou nabídku na další tři reaktory. Kolik jich nakonec bude chtít a jak je bude financovat, chce rozhodnout během letošního roku.
Jaderná energie má nyní, pokud jde o primární zdroje energie, kam patří vedle uhlí, zemního plynu, obnovitelných zdrojů také ropa, podíl jen 18 procent. Do roku 2050 by to mělo být 32 až 44 procent. Největší zastoupení mají mít v tomto roce mezi primárními energiemi obnovitelné zdroje, a to 36 až 44 procent.
Na celkové výrobě elektřiny pak mají mít obnovitelné zdroje v roce 2050 podíl 43 až 56 procent, zatímco jádro zmíněných, maximálně 50 procent.
Snižování emisí
Cílem změny energetického mixu je výrazně snížit emise skleníkových plynů. „Plány naznačují, že v roce 2030 by Česko mohlo snížit emise o 62 až 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.
Otázka je, zda by tak Česko mohlo splnit klimatické cíle EU, jejichž návrh v úterý zveřejnila Evropská komise. Podle něj by unie měla snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990.
Podle ekologů je Česko, stále závislé na fosilních palivech, málo ambiciózní. Podle vedoucího energetického programu Hnutí Duha Jiřího Koželouha by Česko mělo od fosilních paliv odcházet rychleji. Do roku 2030 by podle něj obnovitelné zdroje měly mít podíl na celkové spotřebě energií 33 procent.
Nový návrh energetické koncepce ale počítá v roce 2030 s 21 procenty zelených zdrojů oproti nynějším 18 procentům na celkové spotřebě.
Odklon od uhlí
Od uhlí bude Česko podle návrhu ministerstva průmyslu odcházet v příštích deseti letech postupně. „Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití,“ popsalo ministerstvo.
Jak přesně se s uhlím, které je v současnosti pro výrobu elektřiny naprosto klíčové, bude v příští dekádě končit, není jasné. Ministerstvo průmyslu v návrhu koncepce říká, že pro bezpečný odchod od uhlí připraví příští rok dva nástroje. „Mělo by jít o legislativní ukotvení termínu konce uhlí a dále o přípravu nástrojů veřejné podpory, jejichž potřeba a případná podoba budou předmětem dalších analytických i legislativních prací,“ uvedlo.
Klíčové bude, zda se podaří do roku 2033 postavit dostatek obnovitelných zdrojů. Podle ministerstva půjde hlavně o rozvoj solární, větrné a vodní energie, které „pomohou snížit závislost na uhlí“.
V krátkodobém horizontu bude podle návrhu koncepce hrát větší roli zemní plyn jako tranzitní palivo. „Postupně bude zemní plyn nahrazován nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny,“ píše ministerstvo.
Dlouhodobě pak bude klíčové rozšíření jaderné energetiky, jako stabilního a nízkoemisního zdroje elektřiny.
