Bitcoin se stal oficiální měnou spolu s americkým dolarem. Prezident Bukele tehdy slíbil, že se vyhne kapitálovým trhům a místo toho získá miliardy prostřednictvím tokenizovaných dluhopisů na blockchainu – tedy místě, kde se ukládají záznamy o transakcích.

Přislíbil také nákup bitcoinů v hodnotě 500 milionů dolarů, vybudování bitcoinového města uprostřed džungle a geotermální projekt na pohánění těžby této virtuální měny.

Tradiční finanční trhy ale nad Bukeleho krokem ohrnuly nos a hodnota salvadorských dluhopisů se začala propadat. Aby si vláda udržela hotovost, začala odkládat výplaty státních zaměstnanců.

Teď se Salvador pod tlakem Mezinárodního měnového fondu od svého experimentu pomalu odklání. Správní rada fondu po letech odkladů schválila koncem února Salvadoru půjčku přesahující miliardu dolarů. Země ale musela přijmout změnu zákona, díky kterému se už daně neplatí v bitcoinech a jejich přijímání v soukromém sektoru je jen dobrovolné.

Bukeleho plány

Bukele kryptoměny vyzdvihoval jako způsob, jak snížit náklady na převody peněz, které tvoří téměř čtvrtinu HDP Salvadoru. Cílem bylo také zpřístupnit finanční služby dvěma třetinám dospělé populace, která nemá bankovní účet.

Vláda navíc plánovala zavést digitální peněženku Chivo. Ta měla umožnit platby jak v dolarech, tak v bitcoinech. Systém ale trpěl mnoha chybami a problémy s krádežemi identity.

Jako hlavní překážky se ale podle Economistu ukázaly malá velikost ekonomiky a nízká digitální gramotnost. Mezinárodní měnový fond navíc vyjádřil obavy z možného zneužívání kryptoměny pro praní špinavých peněz. Salvador proto podle fondu plánuje omezit transakce i nákupy této měny.

Stovky milionů dolarů

Sázka na kryptoměny přinesla Salvadoru více nákladů než benefitů. Země si sice získala nebývalou publicitu, ale investice do kryptoměn a „kryptoturismus“ zůstaly hluboko pod očekáváním.

Měna se navíc neujala ani u občanů Salvadoru – v době jejího největšího rozmachu v roce 2022 ji přijímala jen pětina firem a Salvadorci dlouhodobě spoléhají hlavně na hotovost nebo platební karty.

Podle odhadů ratingové agentury Moody’s stál experiment zemi bezmála 400 milionů dolarů, přes devět miliard korun, což zdaleka převyšuje zisky z těžby bitcoinů, které se navíc mohou ještě vypařit.

Bukele se přesto těší vysoké veřejné podpoře, která přesahuje i 90 procent. Nejoblíbenějšího diktátora na světě, jak sám sebe nazývá, z něj však neudělaly experimenty s kryptoměnami, ale jeho drakonické potírání kriminality, uzavírá britský magazín Economist.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách v audiu v úvodu článku. Dokáže se Evropa bránit bez Spojených států? Ve Skandinávii sílí volání po bojkotu amerických výrobků. Arabský plán pro Gazu zanechává klíčové otázky nezodpovězené. A zvrátila Jižní Korea trend rekordně nízké porodnosti?

Ondřej Čížek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít