Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál to zjistily z katastru nemovitostí. Policie pekárnu stíhá pro dotační podvod, stejně tak dva její exmanažery. Holding Agrofert, pod který podnik spadá, chybu odmítá.
Dohoda mezi polostátním ČEZ a firmou Rolls-Royce, která chystá výrobu malých modulárních reaktorů, je před podpisem. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka to podpoří i další český průmysl.
Místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček je spoluautorem nové hospodářské strategie Česka, která má zlepšit tuzemskou ekonomiku. Podle Svazu průmyslu a dopravy v ní ale chybí určení priorit.
Nejjednodušší je elektřinu sdílet v režimu takzvaného aktivního zákazníka. Skupina může mít až jedenáct členů, pokud sdílí s využitím distribuční soustavy.
Podle Diama záměr na sarkofág nepadá, podnik se pouze musí vypořádat se vznesenými připomínkami. Celý projekt to významně nezdrží ani nijak neprodraží, ujišťuje mluvčí Diama Tomáš Indrei.
Firma ve stížnosti uvedla, že důvod odmítnutí dotace je obskurní. Žádné riziko pro státní rozpočet by prý neznamenala. Také tvrdila, že byla „významně znevýhodněna vůči svým konkurentům“.
„Měli bychom být na 6 miliardách korun přínosu, za pár let budeme výrazně v plusu,“ tvrdí náměstek ministra průmyslu. „Rád bych viděl analýzu, propočet, kalkulaci toho čísla,“ namítá ekonom.
Stát chce do oblasti přilákat investora v průmyslu s vyšší přidanou hodnotou. Na místě by tak mohla vzniknout třeba nová gigafactory nebo továrna na výrobu čipů.
Takzvaná Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) má za úkol vyjednávat s majiteli pozemků, zcelovat je, vytvářet tak plochy nad 40 hektarů a připravovat je pro strategické investice.
Před pár týdny se členské státy dohodly na nových pravidlech, a ta se dotknou novostaveb i starších budov. Česko kvůli nim musí zrychlit tempo oprav obytných a kancelářských domů, ale třeba i úřadů.
Podvodníci se vydávají za představitele velkých francouzských firem. Jejich jménem si pak objednávají zboží, za které ale nezaplatí. Jedna z českých firem tímto způsobem přišla o miliony.
„Trend je negativní, máme ještě nějaký čas, abychom to zvrátili, ale musíme prostě bít na poplach,“ řekl ředitel sekce průmyslu a stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
Energetická skupina ČEZ loni vydělala necelých 30 miliard korun čistého. Je to téměř o dvě třetiny méně než v roce 2022. Důvodem byly hlavně nižší ceny elektřiny, a naopak vysoké daně.
Vláda jedná se zahraničním investorem o vybudování gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Stát ale vlastní pouze 60 procent území, na kterých má gigafactory vyrůst.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
Vláda jedná o umístění gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. A to nejen s dosud neodhaleným investorem, ale také s ochranářskými organizacemi. Závod má totiž stát vedle dvou chráněných území.
Klíčový projekt pro ekonomiku a zaměstnanost. Tak popisují politici nový záměr postavit u Dolní Lutyně takzvanou gigafactory. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, celou věc má ve středu projednat vláda.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický pro podcast Peníze a vliv řekl, že na předchozí dopis úřadu od majitele hutě sice dostali odpověď, chyběly v ní ale informace, které žádali.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Podnikatel se nechtěl k uzavřené dohodě více vyjádřit. Žalobce Pavel Pukovec pak pouze uvedl, že je v podobných případech, kdy došlo k vrácení dotace a splnění všech podmínek, dohoda výhodná.
„Současně je jasný signál pro všechny uchazeče v rámci probíhajícího tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů, že povolovací proces je naplňován,“ uvedl generální ředitel ČEZ Beneš.
Ministerstvo dopravy by chtělo, aby 30 procent výnosů šlo do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministerstvo financí ale požaduje, aby byly peníze dál příjmem přímo státního rozpočtu.
Návrat apetytu více využívat zemní plyn je celkem jasný. Po loňských turbulencích kvůli krácení dodávek z Ruska se jeho cena díky bohatému zásobování Evropy LNG snížila na téměř předkrizovou úroveň.
Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Cílem nákupu je podle premiéra získat kontrolu nad zacházením s plynem.
Když si člověk přečte novou prognózu ministerstva financí či analýzu konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora, musí nutně propadnout těžké depresi.