Čelili jsme kyberútoku, hájí resort nezveřejnění vyhlášky. Měla umožnit sběr dat o navštívených webech
Už před více než týdnem měl resort průmyslu a obchodu zveřejnit návrh novely vyhlášky, kvůli které by museli poskytovatelé připojení k internetu nově zaznamenávat také to, které weby lidé navštěvují. Vyhláška se ale ve veřejné části elektronické knihovny (eKLEP) objevila až poté, co o jejím obsahu informoval web iROZHLAS.cz. Resort i Úřad vlády ale odmítají, že by šlo o záměr. Hájí se kybernetickým útokem, kterému musel portál s dokumenty čelit.
Server iROZHLAS.cz ve čtvrtek informoval o existenci novely vyhlášky, kvůli které by museli poskytovatelé internetu nově sbírat – kromě již shromažďovaných dat o místě a čase připojení daných uživatelů k internetu – také data o takzvané cílové IP adrese. Tedy zjednodušeně o tom, jaké webové stránky daný uživatel navštívil. K těmto informacím by pak měla přístup také policie či zpravodajské služby. Jak ale ujistil policejní mluvčí Ondřej Moravčík, policie by mohla k informacím přistupovat pouze „při vyšetřování vymezených trestných činů“ a až poté, co to posvětí soud.
Víc stránek na jedné IP adrese
Cílová IP adresa identifikuje server, tedy počítač, který uživateli naservíroval webovou stránku. V některých případech může být na jedné adrese stránek více, většinou ale IP adresa jasně napoví, kterou stránku uživatel navštívil.
Proti jejímu znění se přesto začaly ohrazovat profesní asociace, část kyberbezpečnostní komunity či Úřad pro ochranu osobních údajů. A také novela vyvolala rozsáhlé politické reakce.
Přestože šlo o takto ožehavé téma, nebyl návrh vyhlášky v elektronické knihovně (eKLEP) veřejný, jak by podle legislativních pravidel vlády měl být. Až po uveřejnění informace serverem iROZHLAS.cz, kterému se dokument podařilo získat, resort průmyslu a obchodu svou chybu napravil a znění připravované novely vyhlášky zveřejnil. V systému je přitom uvedené datum 6. března 2025, kdy byly dokumenty nahrané do neveřejné části knihovny legislativního procesu.
Podle mluvčího resortu Marka Vošáhlíka to ale nebyl záměr. Podotýká, že ministerští úředníci vložili dokument do elektronické knihovny na portálu ODok už před týdnem.
Stát chce vědět, které weby jste navštívili. ‚Snížíme tím zásah do soukromí,‘ tvrdí vnitro
Číst článek
„Důvodem, proč materiál nebyl zveřejněný i ve veřejné části eKLEP, byl výpadek systému kvůli hackerskému útoku v té době. Materiál v systému už veřejný je,“ napsal po dotazu redakce s tím, že detaily nezná. Odkázal se proto na Úřad vlády.
Tam problémy se systémem potvrdili. Ani úřad ale nebyl konkrétnější v tom, o jaký „hackerský útok“ mělo jít a jestli způsobil nějaké škody.
„Portál ODok (veřejný prostor) čelil dne 6. 3. 2025 ve večerních hodinách a v průběhu následujícího dne vnějším vlivům, což vedlo k technickým problémům. Došlo tak k situaci, že materiál nebyl na portálu zveřejněn. Při následné kontrole jsme zjistili, že automatizovaná úloha zveřejňování materiálů na portál ODok neproběhla korektně a dne 13. 3. jsme zjednali nápravu,“ přiznala mluvčí úřadu Lucie Michut Ješátková, že návrh vyhlášky byl připojen do elektronické knihovny až po vydání textu.
Server iROZHLAS.cz oslovil s žádostí o potvrzení informace a bližší podrobnosti také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ten ale do vydání článku na zaslané dotazy neodpověděl.
‚Šmírování nepodporuji‘
Jak už jsme ve čtvrtek přiblížili, mezi sbíranými daty je podle aktuálně platné vyhlášky takzvaná IP adresa, identifikátor zařízení připojeného k internetu. Poskytovatelé internetu informace o těchto adresách sbírají vždy jen u svých uživatelů. Zaznamenávají tedy, odkud se k internetu připojovali, nikoli ale to, na kterou stránku se dívali.
V minulosti se sběru provozních údajů věnoval i Ústavní soud, který současnou právní úpravu posvětil. Proti se tehdy vymezila pouze soudkyně Kateřina Šimáčková s tím, že skrze shromažďovaná data je možné zjistit „osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci“.
Aktuálně o uchovávání provozních informací probíhá soudní spor, který s ministerstvem průmyslu vede novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Ve věci už rozhodoval Nejvyšší soud, podle kterého je stát odpovědný za možné porušení práva EU, nyní se jí zabývá Městský soud v Praze.
Právě to měla novela z dílny ministerstev vnitra a průmyslu a obchodu od poloviny letošního roku změnit a i tato data sbírat.
O takové rozšíření vnitro usilovalo už v roce 2015, ale neúspěšně, v připomínkovém řízení tehdy dopady na soukromí kritizoval jak Český telekomunikační úřad, tak Úřad pro ochranu osobních údajů. Úmysl resort deklaroval také v roce 2022 v dopisu Evropské komisi.
A vypadá to, že neúspěšné bude i tentokrát. Po vydání článku totiž téma v pátek komentoval také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten vyjádřil pochopení pro emoce, které budí zásahy do soukromí, a upozornil, že žádné „šmírování“ rozhodně nepodporuje. „Pokud vyhláška, o které teď běží odborná diskuse, takové riziko obsahuje, přeze mě určitě neprojde,“ přislíbil.
Ještě kategoričtěji pak návrh odmítl přímo premiér Petr Fiala (ODS). „Ne. Nic takového za mé vlády fakt realizováno nebude,“ napsal na síti X.
Policie by chtěla vědět, na jaké weby chodíte. Důvodem jsou hackeři, podvodníci a sexuální predátoři
Číst článek
Přitom ještě ve čtvrtek resort vnitra návrh novely hájil, později vyjádření ze stránek stáhl. Podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé měla novela paradoxně poskytnout větší ochranu těm, kterých se policejní vyšetřování netýká. Doteď totiž museli poskytovatelé připojení k internetu policii během vyšetřování předávat údaje o stovkách a někdy i tisících přípojných místech, protože nebylo možné odfiltrovat jen osoby, o které se policie zajímala.
„Nová úprava zajistí, že operátoři budou předvídatelně uchovávat, kromě zdrojových IP adres a portů i ty cílové, což umožní technické určení, kterého přípojného místa se konkrétní komunikace týkala,“ vysvětlila serveru iROZHLAS.cz Malá.
Přirovnala to ke stavu, jak se aktuálně uchovávají údaje o hlasové komunikaci. „I tam je zřejmé, z jakého telefonního čísla a na jaké telefonní číslo komunikace proběhla. Díky tomu dojde k lepší ochraně soukromí vůči ostatní proběhlé komunikaci, protože operátoři nebudou muset poskytovat údaje o dalších přípojných místech, které nejsou relevantní pro konkrétní vyšetřování,“ doplnila.
Přečtěte si celé znění důvodové zprávy k připravované vyhlášce:
