Návrh odpovídá 52 korunám za jednu akcii, což znamená celkovou částku 28 miliard korun. Loni ČEZ vyplatil na návrh státu sto procent z očištěného zisku, tedy o padesát miliard víc.

Letos se ale ministerstvo financí, které stát zastupuje, k návrhu nevyjádřilo. Poslední slovo tak bude mít právě valná hromada.

Pokud projde návrh na vyplacení 80 procent, stát by mohl od ČEZ dostat 19 miliard korun. Šlo by o 35 miliard méně, než stát dostal loni.

ČEZ loni vydělal přes 29,5 miliardy, což byl oproti roku 2022 pokles skoro o dvě třetiny. Podle podniku to bylo hlavně kvůli mimořádným daním a odvodům. I přes vysoký meziroční propad jde ale o druhý nejlepší zisk za posledních deset let.

Kromě rozdělení loňského zisku se bude valná hromada podle oficiální pozvánky zabývat standardními body, jako je schvalování účetní závěrky nebo rozhodnutí o objemu peněz pro poskytování darů.

Naopak možné rozdělení společnosti, o němž se v minulých měsících spekulovalo, na programu není.

Kroky proti windfall tax

Minoritní akcionáři pak jdou na valnou hromadu vůbec poprvé organizovaně. Nedávno založili spolek, aby společně hájili svoje zájmy proti majoritnímu akcionáři, tedy státu, který dlouhodobě kritizují. Nedávno napsali otevřený dopis vládě, ve které ji vyzývají, aby zrušila daň z mimořádných zisků.

Podle člena spolku minoritních akcionářů ČEZ Pavla Grünfelda pak kvůli této dani zvažují právní kroky.

„Budeme podávat podněty na Evropskou komisi kvůli diskriminaci jak společnosti ČEZ, tak nás jako minoritních akcionářů ve společnosti. Pak budeme situaci případně řešit i v rámci našeho vnitrostátního postupu formou žalob,“ řekl pro Český rozhlas Plus Grünfeld.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Vít Andrle, Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít