Trumpova cla by podle analýzy stála Američany skoro 40 tisíc korun ročně. Vyvolala by odvetná opatření
Plošná dovozní cla ve výši deseti procent, která v případě vítězství v prezidentských volbách plánuje zavést kandidát Republikánské strany Donald Trump, by znamenala zvýšení cen. Americkou domácnost by změna přišla až na 1700 dolarů (přes 39 600 korun) ročně. Vyplývá to z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
Spoluautorka studie Kimberly Clausingová prohlásila, že současné Trumpovy návrhy jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období, i než cla zavedená prezidentem Joem Bidenem.
Trumpova protikandidátka z Demokratické strany Kamala Harrisová by s ochranářskými opatřeními zacházela výrazně obezřetněji, míní Clausingová.
Trump má v plánu zavést plošné desetiprocentní clo na veškerý dovoz a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny. Opatření by podle analýzy zasáhla domácí spotřebitele, vedla ke zdražení zboží a poškodila nižší a střední příjmové vrstvy. Trump později zmínil, že by plošný dovozní poplatek mohl činit i dvacet procent.
Podle dodatečného výpočtu autorek studie by zmíněná verze návrhu stála průměrnou americkou domácnost 2600 dolarů ročně, tedy o 900 dolarů více než původní desetiprocentní návrh.
24:43
Cly pro Čínu si jen získáváme čas. Větší uzavření ekonomiky nás může oslabit, varuje expert
Číst článek
„Tato politická opatření by rovněž vyvolala rozsáhlá odvetná opatření, která by poškodila americký export. Hrozilo by riziko stagflace doma i v zahraničí v důsledku kombinace tlaků na růst cen a negativních ekonomických šoků,“ sdělila Clausingová.
Čína za obchodní války v letech 2018 až 2019 zavedla cla na 58 procent amerického exportu s průměrnou sazbou 21 procent. Opatření zasáhla zejména americké zemědělské produkty a výrobce strojírenského vybavení.
Ochranářských opatření se podle Clausingové zřejmě úplně nevzdá ani Harrisová, nic však nenasvědčuje tomu, že by byla tak radikální jako Trump.
„Očekávala bych, že Harrisová bude prosazovat cílenější a diferencovanější přístup k obchodní politice, který bude klást důraz na spolupráci s partnery a spojenci,“ upřesnila Clausingová. Připomněla také, že Harrisová Trumpův nápad na plošná cla označila za „národní daň z prodeje“ a opakovaně jej za tento návrh kritizovala.
Cla podle autorek představují regresivní zdanění – větší finanční zátěž přenáší na nízkopříjmové obyvatele, kteří na ně vynakládají větší část svých příjmů.
Ochranářský přístup k mezinárodnímu obchodu přitom v americké politice převládá už osm let, od prvního Trumpova prezidentství. Jím zavedená cla, která platí od roku 2018 a 2019, se vztahují na čínské výrobky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů korun) a některé kovové produkty z dalších zemí.
Cla na dovoz výrobků z Číny nezrušil ani současný prezident Biden, který dokonce navrhl uvalit na vybrané čínské zboží další cla v hodnotě 18 miliard dolarů. „Ve světle účinnosti, potažmo neúčinnosti těchto cel při dosahování hlavních politických cílů existuje dobrý důvod pro přehodnocení,“ domnívá se Clausingová.
Rozsah Trumpových cel je však podle ní bezprecedentní. „Na objem obchodu jsou více než 170krát rozsáhlejší než dodatečná cla, která zavedl Biden, a více než desetkrát vyšší než objemu obchodu, na který mířila jeho původní cla.“
Studie rovněž upozorňuje na možné negativní dopady na zaměstnanost. Závěrem analýza varuje, že navrhovaná celní opatření Spojeným státům nepřinesou potřebný finanční přínos.
