ONLINE: Do amerických prezidentských voleb zbývá necelých pět dnů. O budoucnosti rozhodne pár států
Měsíce dlouhé a místy ošklivé volební klání o Bílý dům mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou vyvrcholí v úterý 5. listopadu, tedy v noci na středu našeho času. Konec voleb ale středa nepřinese, sčítání pravděpodobně potrvá několik dní. Na 60 milionů Američanů už své hlasy odevzdalo předčasně. Výsledek voleb se dotkne i Evropy, a to nejen ekonomicky, ale třeba i v tom, jak budou USA nadále podporovat Ukrajinu.
Současnému demokratickému prezidentovi Joeu Bidenovi skončí mandát v lednu příštího roku v moment, kdy inaugurací projde nový prezident či prezidentka - bývalý prezident z let 2016 až 2020 Donald Trump, nebo Bidenova viceprezidentka a bývalá kalifornská nejvyšší státní zástupkyně Kamala Harrisová.
Předvolební dění i volební noc můžete sledovat s námi na webu iROZHLAS.cz i ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus.
Text pokračuje pod online reportáží.
Programy kandidátů
Trump slibuje velké změny, návrat ke konzervativnějším společensko-kulturním pořádkům, více protekcionistické ekonomiky, která se bude opírat o nižší daně pro firmy, méně regulací, cla na dovoz ze zahraničí a odklon od obnovitelných energií zpět k těm fosilním.
8:09
Trump do Bílého domu, nebo do vězení? Volby jsou referendem o demokracii, říká exvelvyslanec v Česku
Číst článek
Exprezident hodlá rovněž usnadnit propouštění zaměstnanců americké federální správy a obklopit se loajálními pracovníky tak, aby mohl autoritativněji prosazovat své politiky. Řada jeho navrhovaných opatření je kontroverzních a patrně by narazila na žaloby a rozhodovala se v soudních síních.
V zahraniční politice se Trump ostře vymezuje vůči Číně. Vůči NATO se v minulosti vyjadřoval kriticky, především v tom ohledu, že evropští členové 75 let staré aliance neplní své finanční závazky vůči kolektivní obraně. Ve svých prohlášeních však v poslední době přestal uvádět, že by USA měly NATO opustit.
Otázka americké podpory Ukrajiny bránící se ruské invazi za možného Trumpova prezidentství visí ve vzduchu. Že by podepsal zákon o další podpoře Ukrajiny v případě, že by jej Kongres schválil, Trump definitivně neřekl.
Harrisová, ačkoliv se od Bidenova prezidentství distancovala jako „zástupkyně nové generace“, by oproti Trumpovi byla tradičnější prezidentkou a pokračovatelkou zavedených pořádků.
‚Prosím, zastavte tu nenávist.‘ Springfield se po Trumpově lži potýká se záští vůči přistěhovalcům
Číst článek
Co se NATO a Ukrajiny týče, Harrisová hodlá udržovat aktivní roli USA ve světě, včetně vojenských aliancí. Souzní rovněž s postojem některých lídrů, že expanzivnímu Rusku je třeba klást odpor, jelikož opak by pro současné vedení Kremlu byl pobídkou k další agresi.
Ve vztahu k Číně bývá Harrisová méně konkrétní, uvádí však, že se zasadí o to, aby USA, nikoliv Čína, vyhrály „v soupeření o 21. století“.
V ekonomických otázkách se Harrisová staví za daňové úlevy pro nízko- a středněpříjmové domácnosti, staví se za některá cla (ale v menším rozsahu než Trump) a podporuje takzvaný Zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act), který zahrnuje miliardové pobídky pro firmy, které přecházejí na čistou energii. Opatření usiluje o udržitelnou energetickou transformaci prostřednictvím vytvoření nových pracovních míst a investic.
Města volí Harrisovou, venkov Trumpa. Wisconsin je jedním ze států, které rozhodnou, kampaň vrcholí
Číst článek
Velmi hlasitými tématy v předvolebních kampaních byla migrace a potratová práva a s nimi spojená práva žen, o jejichž osud mají někteří voliči obavy v případě, že by se Trump opět stal prezidentem.
Trump s přílivem nelegálních migrantů spojuje řadu dalších problémů, se kterými se USA potýkají, a svoji kampaň staví na strachu z „okupace“ Ameriky migranty. O USA mluví jako o zemi ve válce se zločinci a násilníky, kteří se do nich valí přes jižní hranici. Poukazuje také na to, že migraci má ve své agendě jakožto viceprezidentka právě jeho protikandidátka.
Harrisová reflektuje posun, kterým Demokratická strana v poslední době prošla – uznává nelegální migraci jako významný problém, prosazuje však méně radikální řešení.
Systém volitelů
Americkým prezidentem či prezidentkou se nestane kandidát, který získá nejvíc hlasů voličů, ale ten, který získá nejvíce hlasů takzvaných volitelů. K vítězství ve volbách stačí více než polovina, tedy 270 z 538.
Volitelé zastupují americké státy, výjimečně jejich části, a to systémem prosté většiny. Pokud 51 procent obyvatel například Kalifornie bude volit Harrisovou, získá demokratka všechny kalifornské volitele.
Dělníci od Velkých jezer, polští emigranti a ženy z Michiganu. O Bílém domě rozhodnou v sedmi státech
Číst článek
Každý americký stát má volitelů jiný počet a v řadě z nich mají kandidáti vítězství už předem téměř jisté.
Souboj o Bílý dům má proto smysl s napětím sledovat pouze v sedmi zatím nerozhodných amerických státech – Pensylvánii, Wisconsinu, Michiganu, Severní Karolíně, Georgii, Arizoně a Nevadě – takzvaných swing states.
Ačkoliv vybarvená mapa států USA podle preferencí a zisku volitelů se zdá být více červená než modrá, většina Američanů (k 31. říjnu asi 48 ku 46,7 procenta) by v absolutních číslech volila Harrisovou. Například rudě zbarvený Wyoming má něco přes půl milionu obyvatel. Modrá Kalifornie pak asi 39 milionů.
Jak volby sledovat?
3:44
Demokraté si musí zasloužit hlasy černochů. Jsou to přemýšliví voliči, říká pamětník rasové segregace
Číst článek
Na webu iROZHLAS.cz najdete kromě online reportáže rovněž reportáže stálého zpravodaje Českého rozhlasu ve Spojených státech Pavla Nováka i zvláštních zpravodajů Jany Karasové a Jana Kaliby. Jejich příspěvky můžete slyšet také ve vysílání ČRo.
Vše vyvrcholí v noci z úterý 5. listopadu na středu 6. listopadu. Speciální vysílání, jedenáctihodinová Americká noc poběží na Českém rozhlase Radiožurnál a Plus od úterních 23.00 do středečních 10.00. Stream Americké noci bude možné sledovat také na webu iROHLAS.cz.
Vysílat se bude jak ze speciálního studia S1 v Praze za přítomnosti publika, tak ze studia ve Washingtonu. Hosté budou z řad expertů, politiků i diplomatů. Moderovat budou Daniela Vrbová, Vojtěch Bidrman, Tomáš Pancíř a Jan Pokorný z Prahy a z Washingtonu Jan Bumba.
