Českokrumlovští medvědi na zámku zůstanou jen do roku 2030. Památkáři usilují o konec jejich chovu
Zámek v Českém Krumlově zřejmě přijde o jeden ze svých symbolů – medvědy v příkopu na prvním nádvoří. Národní památkový ústav chce ukončit do roku 2030 chov těchto zvířat na všech hradech a zámcích. Ve spolupráci se zahraničními nadacemi pro ně bude hledat umístění v přírodních rezervacích.
V Českém Krumlově nyní žije třicetiletá Marie Terezie a Polyxena a Vilém, které jako mláďata zabavili v roce 2017 celníci na pražském letišti při nelegálním převozu z Ruska.
„Je jim sedm let. Jsou tu moc spokojení. Mají území, které jim vyhovuje. Nejsou tu za trest, ale zachránili jsme je. Měli velké štěstí, že našli zázemí v Krumlově, protože jinak by skončili v nějaké cele tři krát tři metry a dělali by opičky v cirkuse,“ říká krumlovský medvědář Jan Míša Černý.
V letních dnech vypijí medvědi až 60 litrů tekutin, chladí se v jezírkách ve výběhu, kam jim pravidelně Černý se svým týmem doplňuje vodu.
Krumlovské medvědy ale turisti už zřejmě po roce 2030 neuvidí. Do šesti let chce Národní památkový ústav ukončit chov zvířat na všech hradech a zámcích.
Generální ředitelka Naděžda Goryczková podepsala v polovině letošního května memorandum, které stanovuje základní principy spolupráce mezi památkáři a nadacemi Stiftung für Bären a Bears in mind za účelem ukončení chovu nebo držení medvědů na státních hradech a zámcích České republiky.
Stát nabízí k prodeji zámek Štiřín nedaleko Prahy. Minimální cena je přes tři miliardy korun
Číst článek
„Přestože se snažíme o svěřená zvířata pečovat co nejlépe, Národní památkový ústav si uvědomuje, že medvědária na hradech a zámcích stoprocentně nesplňují současné moderní trendy ideálního chovu medvědů v zajetí. Proto se rozhodl, že postupně jejich chov ukončí, ideálně do roku 2030. Zvířata budou postupně převezena do přírodních rezervací, které spravují nadace Stiftung für Bären a Bears in mind. Specifickému kulturnímu dědictví, které je s chovem medvědů v Českém Krumlově spojováno, se Národní památkový ústav bude věnovat jinými formami prezentace a edukace,“ vysvětluje mluvčí územní památkové správy v Českých Budějovicích Markéta Slabová.
Medvědář Jan Míša Černý s přesunem krumlovských medvědů do rezervací nesouhlasí. „Jsou na zdejší prostředí zvyklí odmalička. Kdyby najednou šli ven mezi starší medvědy, tak by z toho byli ve stresu a těžko by to zvládali,“ myslí si.
‚Kdejací blbové prokopávají podlahy.‘ Hašek bránil lipnický hrad před lovci pokladů, popisuje kastelán
Číst článek
Markéta Slabová doplňuje, že medvědi žijí na krumlovském zámku ve vyhovujících podmínkách. „Jde o útulek, deponii zvířat zabavených státními orgány z nelegálních nebo nevhodných chovů, která nemají jinou možnost důstojného dožití a o která se musí český stát postarat. Stará se o ně školený a zkušený ošetřovatel. Podmínky pravidelně kontrolují zaměstnanci Krajské veterinární správy, kteří pečlivě zkoumají, jak se s medvědy zachází, v jakém jsou zdravotním stavu a čím jsou krmeni,“ dodává Slabová.
Vzhledem k téměř 400leté tradici chovu medvědů v Krumlově bude zámek usilovat o výjimku, jak potvrzuje kastelán Pavel Slavko. „Už jsem se informoval na ministerstvu životního prostředí a potřebovali bychom certifikát Záchranná stanice. Ten je ale podmíněný přísnou legislativou Evropské unie, a hlavně i prostorově. Budeme o certifikát usilovat. Byla by pro nás hrdost být záchrannou stanicí,“ uzavírá Slavko.
Ukončení chovu medvědů do roku 2030 ve správě NPÚ se vedle Českého Krumlova týká dále hradu Točník a zámků Konopiště a Náchod.
