Jako největší hrozbu pro Česko lidé vnímají zdražování. Narostly i obavy z migrace, říká sociolog
Inflace i globální dění mají dopad na duševní zdraví lidí. „Úzkosti a deprese mohou vznikat i jako reakce lidí na nejistotu, kterou v nich vyvolává například stav ekonomiky,“ vysvětluje výsledky průzkumu společnosti PAQ Research její zakladatel a sociolog Daniel Prokop v pořadu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Když jsme před časem spouštěli tento společný projekt Českého rozhlasu a společnosti PAQ Research Život k nezaplacení, vycházeli jsme z dat, která jste získávali na početném vzorku domácností z doby vrcholícího covidu. Už tehdy jsme se zabývali dopady pandemie na duševní zdraví. Vzpomenete si, co ta tehdejší data ukazovala?
Daníme mnohem víc nízkopříjmovou práci, než je průměr v Evropě. Hrozně zatížíme to, když si vyděláte 15 tisíc na normální HPP, a vedle toho dáme možnost si to vydělat takřka s nulovými daněmi a odvody. To není standardní, říká sociolog
V první uzavírce v dubnu 2020 byl velký nárůst lidí, kteří trpěli symptomy depresí a úzkostí. Narostlo to k dvaceti procentům. Potom to vždycky, když se zavřela ekonomika, trošku stouplo. Ale zajímavé je, že dneska je to znovu na nějakých sedmnácti osmnácti procentech.
Ale ta příčina je jiná.
Příčinou je ekonomika. Často symptomy reportují lidé, kteří jsou zasaženi nebo byli zasaženi krizí, nízkopříjmoví, lidé, kterým narostly výdaje. Tento problém je teď stabilnější, než byl tenkrát.
Tenkrát to vždycky narostlo, potom zase pokleslo, když se otevřela ekonomika. Během covidu se symptomy hodně projevovaly mezi mladými lidmi, protože jim se kvůli uzavírkám změnil život nejvíc a opakovaně.
Dneska to zasahuje spíš ekonomicky ohrožené a starší generace. Překvapuje mě, jak jsou ty problémy stabilní. Narážíme na to, že my se péčí o duševní zdraví moc nezabýváme. Dáváme do toho mnohem menší procento rozpočtu zdravotnictví, než je běžné v západní Evropě.
Máme málo psychologů a psychiatrů. Ve školách to řada třídních učitelů není zvyklá řešit. Takže my to podceňujeme, přestože duševní problémy mají velké dopady.
21:38
K větší dostupnosti bytů by pomohlo, kdyby obce hradily část příspěvků na bydlení, říká sociolog
Číst článek
I na ekonomiku?
Zhruba šestnáct procent toho, co jsou ztracené produktivní roky života, připadá na onemocnění související s duševním zdravím. A zdravotnictví na to dává mnohem méně než šestnáct procent. Takže ono se to potom projeví do vašeho fyzického zdraví, v produktivitě i v ekonomice.
Je to věc, kterou jsme dost podcenili v posledních deseti letech. Ani tam necítím, že by to ministerstvo zdravotnictví nebo školství bralo jako zásadní problém.
Původ duševních onemocnění
Problémy duševního zdraví jsou pořád velmi rozšířené. Narůstaly zejména mezi lidmi, které výrazně zasahuje nebo zasáhla inflace. Inflace, se zdá, že je pod kontrolou, že je srovnaná. Bude to mít vliv na data v příštím zjišťování a sondování, že třeba zjistíte, že příčina duševních úzkostí klesá?
Já si myslím, že časem klesne, ale duševní zdraví nereaguje na inflaci nebo zvyšování cen. Reaguje na stav nejistoty a výši cen. Reálné mzdy u chudší poloviny společnosti výrazně poklesly. Oni jsou chudší než před třemi lety a žijí ve větší nejistotě.
Je víc lidí, kteří sice nejsou extrémně chudí, ale když mají nějaký výpadek příjmů, tak už je to ohrozí. Na to reaguje to duševní zdraví, na nejistotu. Nejdříve se musí zlepšit stav, aby problémy vymizely.
17:23
Kupní síla, o kterou lidé přišli před rokem a půl, se bude vracet zpět ještě roky, srovnává sociolog
Číst článek
Reaguje naše duševní zdraví i na nejistotu plynoucí z, eufemisticky řečeno, rozkolísání globálního světa?
My se sice neptáme na důvody, ale je vidět, že třeba obrovsky narostl strach z migrace. Sedmatřicet procent lidí migraci řadí mezi tři hlavní globální hrozby pro Česko. To je dvojnásobek než před pár lety. Lidé tak reagují po krizi na Ukrajině, invazi Ruska, na situaci na Blízkém východě, což se teď stupňuje, takže ta migrační rizika můžou růst a zároveň je to často mediální téma v předvolební době.
Nárůst strachu z migrace je mezi všemi skupinami domácností. Nejde o to, že by se třeba chudší lidé báli konkurence na trhu práce. Ten nárůst jde napříč společností, což naznačuje, že to je obava z globálních rizik.
Je to také následek medializace, která je někdy nadhodnocená. Podle mě by přispěla nějaká strukturovaná komunikace a samozřejmě uklidnění konfliktů ve světě, které můžou pramenit ve velké migrační toky, čehož se lidé bojí.
Strach z migrace
Migrace je velkým tématem voleb například v Rakousku nebo v Německu, dá se předpokládat, že se přelije i do České republiky?
Já myslím, že už se to děje. Vidíme, že se téma migrace přelívá z Německa a z dalších částí do veřejného mínění v Česku.
Je zajímavé na datech sledovat, že počet lidí obávajících se migrace začal víc růst od května tohoto roku. Tam je nárůst opravdu strmý. Je pro to nějaké vysvětlení?
Jeden důvod je, že klesá konkurence ostatních rizik. Lidé se méně bojí ekonomiky a začínají se zajímat o další rizika, což může být třeba imigrace, klimatická změna a podobně. Podle mě je to reakce na to, že se do Česka z Německa a z Británie opravdu přelévá téma migrace.
23:52
Na klíčových reformách pracuje málo lidí a vláda je dost nesleduje, říká sociolog Prokop
Číst článek
Zároveň eskalují válečné konflikty, které v minulosti vedly v migrační vlny, například v minulosti v Sýrii, teď na Blízkém východě. A lidé se pravděpodobně obávají těchto důsledků.
Když se podíváme na to, jaké hrozby vnímají Češi nejsilněji, tak z posledních dat plyne, že za nejsilnější hrozbu pro Česko pořád považuje čtyřiapadesát procent lidí zdražování, ať už energií anebo obecně. Je tady ale pokles z osmašedesáti nebo sedmdesáti procent.
Tohle hodně pokleslo v posledním roce. Reflektuje to snížení inflace, ale hodně se to liší u jednotlivých sociálních skupin. Vysokopříjmoví už mají zdražování na nějakém druhém třetím místě. Pro nízkopříjmové je problém největší.
Jim nejde o to procento inflace, jim jde o výši cen. A ty se dostaly relativně vysokou vůči tomu, jaké mají příjmy. Měli bychom se zabývat tím, jak jim můžeme pomoct, jak jde udělat daňové změny, aby pomohly chudším zaměstnancům, jak kompenzovat nerovný dopad inflace ve společnosti.
Také je tu socio-profesní skupina, která se obává ohrožení demokracie v Česku. Vám v průzkumu vyšlo asi šestačtyřicet procent. To je co za lidi?
Je zajímavé, že to nejsou jen ti, kteří by se báli autoritářů. Jsou to i lidé, kteří se bojí třeba migrace. Je to směska lidí, která se bojí, buď, že jde česká společnost autoritářským populistickým směrem, nebo se naopak bojí, že jejich konzervativní tradičních pojetí demokracie ohrožují nové prvky ve společnosti.
