Nárůst o 0,6 procenta byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od posledního kvartálu roku 2022.

„V druhém čtvrtletí tohoto roku vzrostly meziročně výdaje domácností o 1,7 procenta, jejich příjmy stouply o 0,4 procenta,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností meziročně stoupl o 0,4 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procenta klesl.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil v 2. čtvrtletí 48 810 korun. Meziročně se reálně zvýšil o 2,6 procenta, mezičtvrtletně pak o 0,2 procenta. Míra úspor domácností stoupla meziročně o 0,6 procentního bodu na 18,7 procenta. Proti prvnímu čtvrtletí byla vyšší o 0,3 procentního bodu. Míra investic domácností meziročně stagnovala na 10,9 procenta, mezičtvrtletně nepatrně vzrostla.

Míra zisku nefinančních podniků činila 46,5 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně než před rokem. Mezičtvrtletně to je nárůst o 0,2 procentního bodu. Míra investic ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesla o 0,9 procentního bodu na 26,5 procenta. Mezičtvrtletně byla vyšší o 0,6 procentního bodu.

Zatímco v roce 2022 se ještě meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v procentech, od začátku loňského roku jsou nejvýše v desetinách procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 zaznamenali statistici pokles ekonomiky o 0,4 procenta, v posledním loňském čtvrtletí ekonomika meziročně stagnovala a v prvním kvartálu letošního roku vzrostla o 0,4 procenta.

Zhoršení podmínek

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v září opět zhoršily. Aktuální oslabení sektoru trvá od června 2022. Index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46 bodů ze srpnových 46,7 bodu, uvedla v úterý společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.

Objemy zpracovatelské výroby v září stále klesaly, což firmy často připisovaly slabé poptávce. Tempo poklesu bylo nicméně pod průměrem aktuálního trendu. Čeští výrobci se také potýkali s delšími dodavatelskými termíny a s obecným nárůstem provozních výdajů vzhledem k omezené dostupnosti a rostoucím cenám dopravy. Reagovali na to největším navýšením cen hotových výrobků od dubna 2023.

„Česká výroba nadále čelí mnoha protivětrům. Výkon domácího průmyslu významně omezují obecně slabé podmínky v Evropě i neochota podniků investovat,“ uvedl vedoucí ekonom u S&P Global Joe Hayes. V reakci na slabou poptávku podle něj zaměstnanost v české výrobě klesla rychlejším tempem. Na výrobu zároveň dopadají problémy v zásobování, kdy k delším dodávkám námořní dopravy z Asie se přidaly stávky v německých přístavech, dodal.

Zářijová data PMI nicméně podle něj poskytla i malá pozitiva. „Tempo poklesu nových exportních zakázek se drželo na srpnové úrovni, a bylo tedy nejpomalejší podruhé od dubna 2022. Obchodní důvěra sice oslabila, ale počet optimistů v průzkumovém panelu stále převyšuje pesimisty. Jsou firmy, které věří v oživení poptávky,“ podotkl.

Spolu se zhoršenou poptávkou zářijová data signalizovala také pokles rozpracovanosti v české výrobě. Míra propouštění byla nejvýraznější za bezmála rok. Zaměstnanost ve výrobě klesá nejrychleji za téměř rok. Účtované ceny rostou nejvyšším tempem od dubna 2023. Pokles nákupů byl nejslabší za 28 měsíců.

Objemy skladovaného zboží v září klesly jak u výrobních zásob, tak u hotových výrobků. Vedle zpráv o zvýšení cen dopravy data zářijového průzkumu rovněž poukázala na další nárůst cen vstupů. Tempo inflace bylo nejslabší za čtyři měsíce.

Čeští výrobci ale poprvé od června zvýšili ceny svých výstupů. Navýšení bylo mírné, avšak nejrychlejší za téměř roka půl. Co se týká růstu v příštích 12 měsících, firmy byly i přes náročné podmínky v září optimistické a doufají ve zvýšení obchodu. Pozitivní sentiment byl ovšem nejslabší od února.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít