Moravskoslezskému regionu chybí klíčové služby, které generují přidanou hodnotu, říká ekonom
Až 81 procent obyvatel Moravskoslezského kraje se podle průzkumu agentury STEM/MARK domnívá, že ocelářský průmysl je pro další ekonomický rozvoj severní Moravy a Slezska nezbytný. O struktuře hospodářství a změnách v ekonomice kraje za poslední dekády mluvil pro Český rozhlas Ondřej Slach, prorektor Ostravské univerzity a ekonomickým geograf, v pořadu K věci.
Pane doktore, seznámil jste se s výsledky zmíněného průzkumu. Jak vnímáte jeho výsledky?
Nepochybně je to zajímavá sonda. Takový průzkum si nepamatuji, že by vznikal posledních letech aspoň takovým způsobem. A je potřeba to brát v úvahu i různé úhly pohledu. Průzkum proběhl asi mezi 1000 respondenty, což je metodologicky úplně v pořádku. Na druhou stranu je samozřejmě otázka, odkud byli respondenti. Velký rozdíl bude, když se budete ptát v rámci kraje třeba v okrese Bruntál, anebo se ptáte v okresech Ostrava-město a Karviná.
Výsledky jsou pochopitelně ovlivněny situací kolem Liberty. Je to jeden z ikonických podniků v tomto regionu, který definoval po dlouhou dobu jeho charakter, jeho podobu společně s dalšími velkými podniky. A když se podíváme zpět do historie, tak těch velkých podniků, které v tom regionu byly, už moc nezbylo. Takže je v tom nějaká nostalgie.
Mluvíte o sentimentu. Pojďme se tedy vrátit do roku 1990, jaká tehdy byly z hlediska hospodářství severní Morava a Slezsko a jaká je dnes?
V podstatě v té době kraj patřil k nejvíce průmyslovým regionům. Nikoliv pouze v Česku, ale můžeme klidně říct v rámci celé Evropy. A kdybychom to měli vyjádřit číselně, tak v roce 1988 pracovalo v Ostravě 382 lidí z 1000 v průmyslu. To byla extrémně vysoká míra zaměstnanosti v průmyslu s tím, že tu dominantní část tvořil těžký průmysl a to nebudeme brát v potaz těžbu, to teď dáme stranou.
Nicméně můžeme říct, že v rámci Ostravy modelově těžba obstarávala nějakých 22 000 pracovních míst, přičemž další průmysl nějakých 100 000, z toho 80–90 000 bylo právě v těžkém průmyslu. Pro dokreslení té velikosti a významu, zmíním, že dnešní Liberty zaměstnávala pět tisíc lidí.
4:56
Liberty propouští asi 1700 lidí. ‚Otázka není jestli, ale jak se uplatní,‘ říká Navrátil z paktu zaměstnanosti
Číst článek
V devadesátých letech přichází transformace hospodářství, jak se to projevilo v kraji?
Paradoxně právě ty první transformační roky byly poměrně klidné. My to nazýváme „tichou transformací“, protože pokud se podíváme na nezaměstnanost, tak ta v roce 1995 byla kolem 4,5 %, tedy relativně nízká. Otázka zní, jak je to možné, protože těžba padala poměrně rychle.
Bylo to dáno primárně tím, že v té době významně rostl sektor služeb, který byl obrovsky poddimenzovaný a vytvářel pracovní místa, která kompenzovala zánik pracovních míst v průmyslu. Čili do roku 1996 až 1997 to bylo celkem dobré.
To, co je skutečně zlomový rok pro ten kraj, je rok 1997. To je ta první krize, kterou prošlo Česko od roku 1993. Region pak kontinuálně klesal. Dnes se hovoří o nezaměstnanosti 5,5 % a to trošku vyvolává zděšení, což si myslím, sice má své ratio, ale v roce 2004 byla nezaměstnanost v celém kraji 16,2 %. To znamená, že klesal jednak průmysl, klesla těžba a už nefungoval efekt služeb. To znamená, v té době ten region skutečně se potýkal s významnými ekonomickými problémy.
Jaká je struktura hospodářství v kraji dnes? Která odvětví zaměstnávají nejvíce lidí? Je severní Morava a Slezsko stále jen regionem těžkého průmyslu? A je ocel strategickou surovinou? Poslechněte si celý rozhovor s Ondřejem Slachem, prorektorem Ostravské univerzity a ekonomickým geografem výše.
