Pobryndali si triko v hospodě a vznikl z toho byznys. Malé firmy stojí na nápadech, chtějí se zviditelnit
V Česku běží akce Velký týden malých firem. Poukázat má na význam malých podniků v ekonomice. V jejich rozvoji nejčastěji brání příliš byrokracie a regulací. Daleko víc než výše daní či dotací. Pořad Peníze a vliv přináší dva příběhy, které stojí na nápadu podnikatelů vyrábět něco unikátního.
Podniky s méně než 50 zaměstnanci tvoří víc než tři čtvrtiny všech ekonomicky aktivních subjektů v zemi. A mají skoro čtyřicetiprocentní podíl na veškeré přidané hodnotě, která se v tuzemské ekonomice vytvoří. Ukázala to analýza Hospodářské komory, která vznikla u příležitosti akce Velký týden malých firem, kterou organizují tento týden společnosti Opero a Mastercard. Cílem je právě zviditelnit malé firmy, jejich výhody, ale i problémy v ekonomice.
Nejvíc malých firem, jak dál ukázala analýza, vzniká v Praze a v dalších velkých městech a ze dvou třetin je zakládají muži. Zajímavá data pak vyplynula i z šetření mezi víc než stovkou malých a středních podniků, kterou si udělalo Opero.
Na otázku, od koho malé firmy nejvíc cítí podporu, odpovědělo 78 procent lidí, že od rodiny a přátel, zatímco od státu či kraje a obce vnímá podporu jen 10 procent z nich. Pokud jde o překážky, třem čtvrtinám firem nejvíce vadí příliš administrativy a regulace, třetina pociťuje nedostatek financí a polovině chybí čas soustředit se na inovace.
Každopádně, podnikání Čechy přitahuje a lidé se do něj vrhnou často v momentě, kdy mají zajímavý nápad. Ten také stál na začátku příběhu firmy CityZen z východočeské Chrudimi, která vyrábí bavlněná trika, která se nešpiní a nepáchnou potem.
Bangladéš? Ne, díky
Podle ředitele a spolumajitele firmy Pavla Hrstky přišel nápad během večírku tří kamarádů, z nichž jeden pracoval v textilním průmyslu. „Trochu jsme se pobryndali, a tak jsme našemu kamarádovi starému textilákovi řekli, jestli by nemohl vymyslet nějaké moderní triko,“ popsal pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Hrstka.
Vývoj úpravy bavlny tak, aby pak na triku nebyly vidět ani cítit zbytky vína ani „spocené koláče“ v podpaží, trval od nápadu do založení firmy skoro dvě dekády. Průlom pro firmu přišel v roce 2019, kdy získala ocenění Startup roku, další o rok později díky reklamě v televizi.
Vlček: Hospodářská strategie Česka není obecná. Je v ní víc než 150 opatření, jak se dostat mezi top 10 zemí
Číst článek
Dnes má CityZen skoro dvěstěmilionové tržby a víc než desetimilionový zisk. Odolal i během covidu, energetické a inflační krizi a čelí i nabídkám vyrábět trika v Asii. „V podstatě jednou týdně mi přijde nabídka, že když koupím velký lodní kontejner bílých triček z Bangladéše, tak jedno triko vyjde asi na dva dolary. A to je nákupní cena. Nechápu, jak to někdo vůbec za to dokáže vyrobit,“ popisuje Hrstka situaci v textilním průmyslu, na který navíc silně dopadají záležitosti spojené s Green Dealem či cirkulární ekonomikou.
CityZen si ze zahraničí dováží jen bavlnu a veškeré další zpracování ponechal v Česku. Výrobu si zadává do místních textilek, chystá ale stavbu vlastní továrny, na kterou si už pořídil pozemek. „Nemáme jistotu, že firmy, s kterými teď spolupracujeme, do budoucna přežijí,“ upozornil Hrstka.
Místo plastu dřevo z Brd
Co nejméně byrokracie a regulací by chtěl mnohem raději než třeba nižší daně či dotace i podnikatel Jiří Krůta, zakladatel firmy UBRD. Ta začala před pár lety vyrábět designová prkénka do kuchyně, nedávno k tomu přidala reklamní předměty ze dřeva. Papírování dnes podle Krůty podnikatelům zabere i polovinu času.
Z některých regulací, které jsou spojené například s Green Dealem a povinnostmi pro firmy splňovat pravidla ESG (enviromental, social, governance), se ale rozhodl udělat svoji přednost. A jak říká, do budoucna na ESG hodně sází právě s výrobou reklamních předmětů ze dřeva.
„Protože všechny velké firmy nebudou moct dávat reklamní předměty z plastu. Banky nebudou moct mít interiér, kde koupily kde co z Číny, ale budou muset brát lokální výrobce. Tak my jsme si řekli, že budeme první, kdo se tomu začne věnovat pořádně. A rovnou už teď řešíme certifikace dřeva, nákupy materiálu, abychom byli připraveni,“ popisuje Krůta.
Začínající firmy v Česku se také často potýkají s nedostupností financí. Podle Williama Jalloula z firmy Flowpay, která se také účastní Velkého týdne malých firem a zaměřuje se na jejich financování, banky často vyžadují nějakou historii firmy, aby jí mohly půjčit víc peněz. Což řada malých firem nemá.
Situace se ale podle něj zlepšuje i proto, že roste počet podnikatelů, kteří jsou schopni a ochotni do začínajících firem investovat. Obecně v porovnání s okolními státy navíc prostředí pro podnikání v Česku není tak špatné, říká Jalloul. „Regulace není tak přehnaná, máme oproti západním zemím nízké daně a firmy jsou schopné se uživit i v rámci Česka, které je dostatečně velké,“ vypočítává.
Některé věci by ale stále chtěly zlepšit. Jde třeba o zbytečné úřadování kolem založení firmy, zatímco v pobaltských zemích firmu založíte online za jeden den. Zlepšit je potřeba digitalizaci a také dostupnost zaměstnaneckých akcií pro startupy.
Více o zkušenostech firem s podnikáním si můžete poslechnout v audiu nahoře v textu.