Domácnosti už svou spotřebu omezily, a to natolik, že dál nepůjdou, domnívá se ekonom Bureš
Poslední statistiky vývoje inflace ukazují, že se země dostává pod desetiprocentní hranici. Nezaměstnanost je stále rekordně nízká a podniky i firmy, které za sebou mají nejziskovější roky, jsou připravené zvedat mzdy dokonce až osmiprocentním tempem. Ekonom Jan Bureš optimismus lehce krotí. „Oživení bude velmi pomalé,“ myslí si.
„Ještě v lednu jsme byli na 17,5 procentech, takže to snížení inflace je opravdu razantní a zatím nic neukazuje, že by se to mělo zase zlomit. Pro druhou polovinu letošního roku ale také očekávám výrazné zpomalení trendu tohoto poklesu,“ předpovídá hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Hospodářská komora ve své nejnovější prognóze předpovídá pro českou ekonomiku po zbytek letošního roku stagnaci, pro příští rok už růst o dvě procenta.
Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině letošního roku, a to o celých osm procent, v roce 2024 o dalších sedm.
Jak už řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, při návratu k růstu by se ekonomika měla opřít o domácí poptávku.
Lidé s vyššími příjmy se přestávají bát inflace a víc utrácí. Osmdesát procent společnosti ale stále šetří
Číst článek
„Já zas tak plný optimismu nejsem. Také tedy předpokládám, že recese, kterou jsme si prošli a která byla relativně mělká, se pomalu chýlí ke svému konci. Také, že se spotřeba domácností, po nějakých šesti kvartálech po sobě trvajícího poklesu, začne pomalu zvedat. Ale oživení bude velmi pomalé,“ říká hlavní ekonom Jan Bureš z Patria Finance.
„České domácnosti už omezily svou spotřebu, a to natolik, že ji dál omezovat nebudou. Když se díváme na spotřebu domácností, je reálně asi deset procent pod úrovní z roku 2019, nominálně ty útraty narůstaly. Sázíme tak spíš na to, že jak se bude stabilizovat reálná mzda a odeznívat inflace, budou se spotřeby, a to minimálně části domácností, normalizovat,“ uvádí.
Češi jsou konzervativnější
Podle Bureše je složité uvést průměrnou českou domácnost, protože podle něj prakticky neexistuje.
Na jedné straně tu jsou domácnosti, které v podstatě nebyly nuceny zásadně omezit svoji spotřebu, pak ale i masivní reálné propady útrat za potraviny, což prý ukazuje na chování v nižších příjmových patrech společnosti.
Rozevírají se nůžky mezi příjmy domácností. Více vydělávající lidé si můžou v práci klást podmínky
Číst článek
„Když se díváme na průzkumy mezi domácnostmi, tak ochota v průměru utratit za něco výraznějšího, nijak zásadně v posledních měsících nenarostla, převládá opatrnost. Na rozdíl od našich sousedů vidíme, že české domácnosti logicky reagovaly na pokles reálné mzdy, což vedlo k omezení výdajů, ale současně třeba ještě z opatrnostních důvodů navýšily míru úspor,“ popisuje Bureš s tím, že přesně toto je typický efekt pro Česko, který ale není nutně špatný.
„My jsme relativně daleko konzervativnější a opatrnější než sousedé, což nám aktuálně při tom oživení úplně moc nepomáhá. Na druhou stranu ale dlouhodobě je to svým způsobem pozitivní faktor, protože to snižuje riziko výrazného předlužení finančních krizí v české ekonomice, které jsou, když se například podíváme do Maďarska, u některých našich sousedů relativně časté,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
