Zákon o matrikách se od letošního ledna změnil, už neobsahuje zákaz zápisu domáckých a zdrobnělých jmen. V době, kdy chtěli Honzu zapsat rodiče z Jilemnice, však ještě platila předešlá právní úprava. Rodiče se snažili argumentovat tím, že se praxe už tehdy postupně rozvolňovala a zápisy domácky znějících forem, včetně Honzy, přestávaly být něčím výjimečným.

Rodiče dokonce předložili matrice znalecký posudek jazykovědkyně, který podporoval jejich argumenty. Matrika si však vyžádala stanovisko Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, na jehož základě pak žádost o zápis zamítla. Hlavním důvodem bylo to, že forma Honza stále nebyla v češtině takzvaně osamostatněná.

NSS dospěl k závěru, že ani znalecký posudek, ani stanovisko ústavu neobsahují dostatek informací o tom, jak je jméno Honza aktuálně vnímáno ve společnosti, jak se jeho užívání vyvíjelo v čase nebo za jakých okolností a z jakých důvodů matriky v minulosti jméno Honza zapisovaly.

„Pro opatření si dostatečného podkladu pro posouzení, zda je možné jméno Honza zapsat do matriční knihy, je nezbytné, aby si matriční úřad vyžádal doplnění skutkových zjištění. Nabízí se vyžádat si doplnění odborného stanoviska Ústavu pro jazyk český, případně vyzvat žadatele, aby předložili nový znalecký posudek či obstarali dodatek k tomu stávajícímu,“ rozhodl soud.

Poukázal i na to, že jazyk je živý organismus, který se vyvíjí spolu se společností, jež ho používá. „Kde leží hranice osamostatněnosti jména, je nemožné stanovit obecně, vždy bude záležet na konkrétním posouzení,“ míní NSS, podle kterého však jde o odbornou otázku, kterou si nemohou zodpovědět sami úředníci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít